Jihoafričtí vědci odhalili původ záhadných kruhů v poušti

Podivné kruhy, které se občas objevují na jihu Afriky, vyvolávaly desítky let spekulace a vzbuzovaly fantastické dohady. Nyní vědci věří, že záhadu rozluštili.

Vědci z univerzity v jihoafrické Pretorii se domnívají, že přišli na kloub záhadným kruhům v poušti, po jejichž původu neúspěšně pátrali odborníci po několik desetiletí. Za oválné plochy bez porostu, které lidé připisovali i mimozemšťanům, může míza rostliny z rodu pryšců, píše zpravodajský server BBC.

Záhadných kruhů, kterým místní přezdívají „vílí kruhy“, je po pouštích jižní Afriky rozeseto na tisíce. Za vznikem na první pohled dokonalých obrazců podle více či méně uvěřitelných dohadů a teorií stáli kromě tvorů z jiných planet i pštrosi, jedovaté plyny či termiti.

Euphorbia tirucalli
Zdroj: Wikimedia Commons

Toxická smrt

Odborník na byliny a jedovaté rostliny Marion Meyer ale tvrdí, že na základě mnohaletého výzkumu je schopen prokázat, co je pravým zdrojem jejich původu: kruhy podle něj vytváří druh pryšce.

Když rostlina zemře, její míza v půdě zabije prospěšné bakterie, a navíc se naváže na zrnka písku, která poté odpuzují vodu. V místech, kde převažuje písečná půda a není dostatek srážek, pak kvůli míze z pryšce nemohou přežít další rostliny.

Euphorbia tirucalli
Zdroj: Wikimedia Commons

Jedná se o pryšec, který nemá český název, latinsky se označuje jako Euphorbia tirucalli. Už dlouho se ví o jeho pozoruhodných vlastnostech i toxicitě, jen nebyl znám jeho možný dopad na vývoj ekosystémů. 

Uvolňuje se z něj toxický kaučuk, který může u lidí vyvolávat nebezpečné zdravotní stavy, zejména podráždění sliznic a pokožky, ale dokonce i slepotu. Současně se ale také tyto látky využívají i v tradiční medicíně a také se s nimi začíná experimentovat i v moderní medicíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...