Jed plivající dinosaurus z Jurského parku vypadal úplně jinak. Vědci rekonstruovali opravdovou podobu Dilophosaura

Dinosaurus známý jako Dilophosaurus se objevil v řadě filmů – asi nejslavnější je jeho scéna z Jurského parku. Tam ho zobrazili jako jed plivajícího predátora s pohyblivým límcem kolem krku a dvěma výraznými hrboly na lebce. Nový výzkum ukazuje, že se Jurský park, jako u řady jiných dinosaurů, i u něj zmýlil.

Ve slavném filmu byl Dilophosaurus menší než člověk – ale nová analýza ukazuje, že ve skutečnosti byl tento dinosaurus největším suchozemským tvorem své doby. Měřil víc než šest metrů a měl hodně společného s moderními ptáky, prokazuje studie vydaná v odborném časopise Journal of Paleontology.

Dilophosauři žili na Zemi v době před 183 miliony lety, tato éra patří do období mladší jury. Přes jejich mediální slávu jsou pro vědu stále záhadou, až doposud paleontologové ani pořádně netušili, kam je mezi dinosaury zařadit. „Je to nejslavnější nejméně prozkoumaný dinosaurus,“ uvedl hlavní autor práce Adam Marsh. „Až doteď nikdo netušil, jak vypadal a jak vznikal,“ dodal vědec.

Marshův tým prozkoumal detailně pět nejlépe dochovaných koster tohoto tvora. V Jurském parku využili nejstarší pokusy o rekonstrukci, z nichž vyplývalo, že to byl malý dinosaurus s křehkým hrudníkem a slabými čelistmi – z toho autoři a vědečtí poradci filmu odvodili, že si musel v lovu pomáhat jedem, aby nějak tyto nevýhody kompenzoval. Adam Marsh ale zjistil v podstatě pravý opak: čelistní kosti naznačují, že jimi pohybovaly velmi silné kosti. Také kostra těla byla mnohem silnější, než říkaly starší výzkumy. A to znamená, že neměl důvod investovat energii do evoluce jedu – a nejspíš tedy žádný neplival a jde jen o fantazii filmařů. 

Právě pevná, ale současně lehká struktura kostí je podobná moderním ptákům, také oni mají kosti duté naplněné vzduchem. Dilophosaurus měl v kostech jakési vzduchové kapsy, které řadě ptačích druhů slouží například k vydávání zvuků, rozptylování tepla anebo k pohybu kůže například pro namlouvací rituály. Marshův tým se domnívá, že Dilophosaurus mohl být schopen něčeho podobného.

Další omyly Jurského parku

Série Jurských parků přináší poznání, které vychází ze své doby – v současnosti je tedy už řada pokusů o rekonstrukci podoby dinosaurů značně překonaná.

Spinosaurus byl spíš krokodýl

Spinosaurus patří mezi nejpopulárnější dinosaury vůbec a přispěla k tomu zejména jeho role ve filmu – objevil se jako „hlavní padouch“ ve snímku Jurský park 3 z roku 2001. V něm byl tento asi 15 metrů dlouhý a 10 tun vážící predátor schopný porazit i tyranosaura:


Nový výzkum z letošního roku ale ukázal, že spinosaurus byl spíš než větší bratranec T-rexe „říční monstrum“, způsobem života zřejmě značně podobné dnešním krokodýlům. Na základě studie pak National Geographic vytvořil i působivou vizualizaci:


„Tento dinosaurus aktivně pronásledoval kořist ve vodě – nečekal jen na mělčině, až k němu ryby samy připlavou. Většinu svého života zřejmě strávil ve vodě,“ popsali vědci.

T-rex byl barevnější a víc ptačí

V době, kdy první Jurský park vznikal, znali vědci jen sedm koster tyranosaura – v současnosti je jich třikrát tolik. Z jejich studie vyplývá, že T-rex nebyl zřejmě zdaleka tak robustní, jak ho film představil, a byl více podobný velkým nelétavým ptákům.

„Je možné, že měl peří, byl růžový a tancoval, aby tak přilákal samice,“ popsal nedávno nový pohled paleontolog Jack Horner, který byl vědeckým poradcem Jurského parku. „A to je proti filmům teda pořádná změna,“ dodal vědec v rozhovoru pro web Bussines Insider.

Hlava tyranosaura
Zdroj: Manchester University

Navíc podle vědců nemohl ani pronásledovat svou kořist rychlým během, jak ukazují filmy – vůbec totiž zřejmě běhat neuměl, zato se pohyboval velice rychlou chůzí.

Přerostlí velociraptoři

Velocirapoři v Jurském parku fungují jako největší hrozba: jsou nejen silní a rychlí, ale také inteligentní a schopní spolupráce. Ve skutečnosti by ale zřejmě tolik strachu nenaháněli – filmaři totiž značně přecenili jejich rozměry. Reální velociraptoři bylo velcí asi jako dnešní krocani a navíc podobně opeření; vážili kolem 15 kilogramů.

Novější rekonstrukce velociraptora
Zdroj: Fred Wierum/ Wikimedia Commons

Právě nedostatek opeření je věc, kterou paleontologové filmovým velociraptorům vyčítají nejvíc – že peří měli, totiž naznačovala řada důkazů už v době, kdy filmy vznikaly.

Lehce pomýlení brachiosauři

Také u velkých býložravých brachiosarů se tvůrci filmu dopustili několika omylů. Tím největším je, že brachiosauří nekýchali, jak Jurský park naznačuje. Aby měl vzduch takovou sílu, aby explozivně vyletěl několik metrů jejich krkem, představovalo by to takovou energii, že by to s největší pravděpodobností poškodilo jejich mozek.

Neexistují také důkazy, že by se tito obří a těžcí dinosauři byli schopní stavět na zadní nohy – toto chování odpovídá spíše gigantickým vymřelým lenochodům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...