Japonští vědci vytvořili usmívajícího se robota s živou kůží

Nahrávám video

Japonští vědci našli způsob, jak připevnit živou kůži vyvinutou s pomocí lidských buněk na obličej robotů, aby dosáhli realističtějšího úsměvu a dalších mimických výrazů.

Experti z tokijské univerzity zveřejnili výsledky své práce: slizovitě vypadající růžový materiál na miniaturní robotické tváři, který se roztahuje do lehce zneklidňujícího úsměvu. Stanice BBC konstatovala, že prototyp připomíná spíš ovocné želé než člověka.

Specialisté na biohybridní roboty ale věří, že technologie bude jednoho dne hrát roli při výrobě androidů, kteří vypadají jako lidé a mají také jejich schopnosti. Tradiční humanoidní roboti bývají v současnosti pokryti imitací kůže vyrobené často ze silikonu, která se nepotí a nedokáže se hojit. Nevypadá také stále dostatečně věrohodně.

Cílem vědců je právě „vybavit roboty schopností hojení, která je podobná té u biologické kůže,“ řekl šéf týmu z tokijské univerzity Šódži Takeuči. První krok k tomu vědci učinili, když už při předchozích studiích transplantovali kolagen na řeznou ránu v laboratorně vypěstované kůži pokrývající robotický prst, aby ukázali, jak by se mohl zhojit.

Otázka upevnění kůže

Dosavadní snahy připevnit živou kůži na tělo robotů ale nebyly úspěšné. Vědci z tokijské univerzity nejprve zkusili kůži ukotvit malými háčky, ty ale při pohybu robota kůži poškozovaly.

Nakonec experti vyvrtali do těla robota spousty malých otvorů a zaplnili je gelem obsahujícím kolagen. Navrch pak napnuli vrstvu umělé kůže.

Tím napodobili fungování lidské kůže a podkožního vaziva, které je tvořeno pružným kolagenem a tukovou tkání a které kůži spojuje se strukturami nacházejícími se pod ní. Podle Takeučiho ale ještě potrvá řadu let, než se tato technologie stane každodenní realitou a lidstvo bude obklopené roboty nerozeznatelnými od lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 26 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...