Jako kdyby měl člověk výšku Mount Everestu. Vědci objevili superobří bakterii

Mezinárodní vědecký tým objevil největší známou bakterii. Při svém rozměru bezmála jednoho centimetru je tak veliká, že se dá vidět pouhým okem. Přitom ji tvoří jedna velká buňka. Monstrózní mikroorganismus se podobá vláknu a jeho vlastnosti a životní cyklus popsala studie v časopise Science.

Neobvyklá velikost je pozoruhodná, protože bakterie nejsou běžně viditelné bez pomoci mikroskopu. V tomto případě je ale pozorovatelná v Petriho misce bez jakéhokoliv přístroje.

„Je asi pěttisíckrát větší než většina bakterií. Abychom to uvedli do nějakého kontextu: Je to stejné, jako kdyby člověk narazil na jiného člověka vysokého jako Mount Everest,“ komentoval velikost objevu autor objevu Jean-Marie Volland. 

Úkol geneticky popsat neobvyklá vlákna dostala Silvina Gonzalez-Rizzová. Ta si zpočátku myslela, že se jedná o nějaký neznámý mnohobuněčný organismus, jenže brzy se ukázalo, jak byla na omylu: každé vlákno je jedna gigantická buňka, která tvoří bakterii. „Uvědomili jsme si, že jsou jedinečné.“

Vědci pak už snadno další analýzou zjistili, že se jedná o bakterii patřící do rodu Thiomargarita, pojmenovali ji Thiomargarita magnifica. „Magnifica proto, že magnus v latině znamená velký a připomíná i nádherné francouzské slovo magnifique (velkolepý),“ vysvětlila Gonzalez-Rizzová. „Takový objev otevírá nové otázky o typech bakterií, které jsme zatím nemohli studovat.“

Pohled na obří bakterie

Nalezená bakterie se vyskytuje v mangrovech. Právě to z jí podle vědců dalo její jedinečné vlastnosti i rozměry. „Mangrovy a jejich mikrobiomy jsou důležitými ekosystémy pro koloběh uhlíku. Pokud se podíváte na rozlohu, jakou zabírají v globálním měřítku, je to méně než jedno procento pobřežní oblasti na celém světě. Ale když se pak podíváte na ukládání uhlíku, zjistíte, že se podílejí z deseti až patnácti procent na uhlíku uloženém v pobřežních sedimentech,“ popsali autoři výzkumu.

Volland dostal za úkol vizualizovat tyto obří buňky ve třech rozměrech a při poměrně velkém zvětšení. Pomocí různých mikroskopických technik, jako je například rentgenová tomografie, zviditelnil celá vlákna o délce až 9,66 mm a potvrdil, že se skutečně jedná o obří jednotlivé buňky, nikoliv o mnohobuněčná vlákna, jak je běžné u jiných velkých sirných bakterií. 

Podle Vollanda jsou nově objevené bakterie opravdu výjimečné: obsahují třikrát více genů než většina bakterií a stovky tisíc kopií genomu, které jsou rozprostřeny po celé buňce. Vědci tvrdí, že jde o fascinující ukázku toho, jak se u některých nejjednodušších organismů vyvinula složitost.

Mangrov, kde byla objevena obří bakterie
Zdroj: Lawrence Berkeley National Laboratory/Jean-Marie Volland

Jeden organismus, mnoho otázek

Pro autory výzkumu tento objev otevírá cestu k mnoha novým otázkám. Mezi ně patří role bakterie v ekosystému mangrovů. „Víme, že se jí daří na vrcholu usazenin mangrovového ekosystému v Karibiku,“ řekl Volland. „Pokud jde o metabolismus, provádí takzvanou chemosyntézu, což je obdobný proces jako fotosyntéza u rostlin.“ 

Vědci by chtěli obří bakterii v budoucnu kultivovat v laboratoři. „Pokud se nám podaří udržet tyto bakterie v laboratorních podmínkách, můžeme na ně použít techniky, které nyní využívat nemůžeme,“ dodali.

Obří bakterie
Zdroj: Lawrence Berkeley National Laboratory/Jean-Marie Volland

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...