Jaderný výzkum CERNu představil strategii na příští léta. Bude zkoumat bosony i temnou hmotu

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) přijala novou výzkumnou strategii na příští léta. Laboratoř o tom informovala na svém webu. Zaměřit se chce především na další měření vlastností Higgsova bosonu a zkoumání fyzikálních procesů při nejvyšších energiích. Cílem je tak co nejvíc využít potenciál Velkého hadronového urychlovače (LHC) po plánovaném zvýšení jeho výkonnosti.

Existenci Higgsova bosonu se fyzikům v Ženevě senzačně podařilo prokázat v roce 2012, i když teoreticky byl znám už téměř o pět desetiletí dříve. Tato subatomární částice byla posledním chybějícím článkem ve standardním modelu částicové fyziky, jenž popisuje základní stavební kameny vesmíru. „Božská částice“ vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost. Ostatní částice, které model předpokládá, byly nalezeny už dříve.

Zvýšení výkonnosti urychlovače LHC, který tvoří kruhový tunel o délce 27 kilometrů umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí a je tak největším zařízením svého druhu na světě, má další zkoumání Higgsova bosonu usnadnit. Upravený urychlovač má od roku 2027 produkovat nejméně 15 milionů těchto částic ročně, dosud jich byly jen tři miliony.

Výzkum temné hmoty

Pokrok si vědci slibují mimo jiné při výzkumu takzvané temné hmoty. Temná hmota, která podle předpokladů obklopuje galaxie, je neviditelná, neboť neodráží světlo. Důkazy o její existenci vycházejí z gravitačních sil, kterými na planety a hvězdy působí. Spolu s temnou energií zaujímá odhadem 95 procent vesmíru.

„Aktualizovaná strategie dále vyjádřila plnou podporu budoucím plánovaným projektům –⁠ elektron-pozitronovému urychlovači a v dlouhodobém horizontu i novému hadronovému urychlovači,“ řekl Tomáš Davídek z Ústavu částicové a jaderné fyziky Univerzity Karlovy.

Podle vědce také strategie upozornila na potřebu dalšího vývoje technologií, teorií a výpočetní techniky a podpořila menší dedikované experimenty. „Nedílnou součástí je co nejužší spolupráce s blízkými obory –⁠ například s jadernou a astročásticovou fyzikou,“ uzavřel Davídek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...