Jaderný odpad z desítky let starých amerických pokusů se může dostat do přírody, varuje zpráva

Klimatická změna může uvolnit do životního prostředí radioaktivní zbytky po amerických jaderných testech. Problém se týká zejména Grónska a Španělska, konstatuje nová zpráva amerických úřadů.

Před sedmdesáti lety odpálili Američané svou nejsilnější vodíkovou bombu. Se silou 15 megatun trinitrotoluenu (TNT) byla vodíková nálož Bravo, odpálená 1. března 1954 na atolu Bikini na Marshallových ostrovech, asi tisíckrát silnější než atomová bomba shozená na Hirošimu v srpnu 1945.

Velice silný účinek pumy, třikrát větší, než se čekalo, vedl spolu s dalšími faktory k nejhoršímu radioaktivnímu zamoření, které způsobily USA. Radioaktivní spad i ionizující záření zasáhlo stovky obyvatel atolů Rongelap, Rongerik či Utirik (vzdálených 150 až 450 kilometrů od epicentra), 23 rybářů japonské lodi Šťastný drak, která byla v době zkoušky ve vzdálenosti asi 140 kilometrů (jeden z nich, Aikiči Kubojama, následkům záření zanedlouho podlehl), a posádky dalších lodí.

Obavy mají nejen Marshallovy ostrovy, ale i Grónsko

Podle nové zprávy amerických úřadů je ale tato katastrofa rizikem dodnes. Na konci ledna 2024 totiž vyšel report Úřadu pro vládní odpovědnost, který popsal, co z jaderného zamoření zbylo nejen v Tichomoří, ale také v Grónsku a ve Španělsku. Autoři tvrdí, že změna klimatu může narušit jaderný odpad, který zůstal v Grónsku a na Marshallových ostrovech. A to by mohlo vést k tomu, že se uvolní do okolí.

„Zvyšující se hladina moře by mohla rozšířit kontaminaci na Marshallových ostrovech. Rozporuplná hodnocení rizik způsobují, že obyvatelé nedůvěřují radiologickým informacím od amerického ministerstva energetiky,“ uvádí se ve zprávě.

V Grónsku zase zůstalo chemické znečištění a radioaktivní tekutiny zamrzlé v ledových vrstvách, jež jsou pozůstatky po jaderné elektrárně na americké vojenské výzkumné základně, kde USA během studené války zkoumaly možnosti instalace jaderných raket.

Tato zpráva na svých čtyřiašedesáti stránkách nepopisuje, jak a kam by se jaderné znečištění mohlo v Tichém oceánu nebo v Grónsku šířit ani jaká případná zdravotní rizika by to mohlo představovat pro lidi žijící v okolí. Naznačuje ale časový horizont: v Grónsku by se mohl dostat zmrzlý odpad z testování jaderných zbraní do životního prostředí už do roku 2100, pokud se bude klima oteplovat podobným tempem jako v současné době.

Třetím místem, které zpráva amerických úřadů řeší, je španělské město Palomares, ale mnohem méně než předchozí dvě oblasti. Tam se roku 1966 srazila dvě americká letadla, tanker KC-135 a strategický bombardér B-52G se čtyřmi termonukleárními bombami na palubě. Tři spadly na pevninu, čtvrtá do moře, přičemž se všechny sice našly, ale zřejmě přesto došlo ke znečištění plutoniem.

Američané sice nikdy data nezveřejnili, nicméně španělské úřady v 90. letech minulého století přehodnotily radioaktivní kontaminaci v Palomares a zjistily, že překračuje normy Evropské unie. V roce 2015 podepsaly americké a španělské úřady prohlášení o záměru dále sanovat Palomares, ale konečné dohody nedosáhly.

Řešení zatím neexistuje

Zpráva konstatuje, že zatím neexistují žádné plány na vyčištění radioaktivního odpadu v Grónsku, nicméně současně upozorňuje, že možná není tak velké riziko ze samotné radioaktivity. Podle některých studií se totiž už významná část tohoto odpadu rozložila a rozpadla, takže koncentrace nebudou vysoké.

Větší hrozbou může být podle Úřadu pro vládní odpovědnost chemický odpad, jenž je součástí této skládky. Jeho součástí jsou totiž například polychlorované bifenyly, které škodí životu rovnou několika možnými způsoby.

Ohledně Marshallových ostrovů panuje ještě větší nejistota. Tam by totiž mohla odpad ohrozit stoupající hladina oceánu, která se ale do budoucna modeluje hůř než tání ledu v Grónsku. Zpráva uvádí, že mezi americkým ministerstvem energetiky a úřady Marshallových ostrovů neexistuje shoda ohledně rizik, která tam americký jaderný odpad představuje.

Příběh pumy Bravo

Bombu Bravo tvořil velký válec o hmotnosti 10,7 tuny, délce 4,5 metru a šířce 1,4 metru. Bomba byla zasazená do věže na umělém ostrově vybudovaném na útese ostrova Namu na atolu Bikini a v 6:45 tamního času odpálena.

Když bomba detonovala, vznikla v průběhu jedné sekundy ohnivá koule o velikosti asi pěti kilometrů, která byla viditelná z atolu Kwajelein vzdáleného 450 kilometrů. Exploze po sobě zanechala kráter o průměru dva kilometry, jenž byl hluboký 75 metrů. Jaderný hřib dosáhl během minuty výšky 15 kilometrů a zastavil se za šest minut po explozi až ve výšce 40 kilometrů nad Zemí.

Příčinou vyššího účinku byla chyba, kterou udělali projektanti zařízení v laboratořích Los Alamos v USA.

Radioaktivní spad se rozšířil východně na obývané atoly, ze kterých až tři dny po explozi evakuovalo americké námořnictvo přes 200 ostrovanů a 28 tamních amerických vojáků kvůli nevolnostem (později některým postiženým vypadaly nehty a vlasy). Kvůli následným zdravotním potížím obdržela řada obyvatel Marshallových ostrovů kompenzaci od americké vlády. Spad zasáhl Austrálii, Indii, Japonsko, a dokonce i USA a části Evropy.

Ačkoli byli obyvatelé z okolí vystěhováni, v roce 1990, více než 30 let po skončení pokusů, kolegium amerických lékařů prohlásilo, že pokusné jaderné výbuchy v oblasti mají na svědomí 23 forem rakoviny a jiná onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...