ITER se zpozdí a má se prodražit o 126 miliard korun

Spuštění experimentálního reaktoru ITER se opozdí o osm let a prodraží o pět miliard eur (téměř 126 miliard korun), oznámil ředitel projektu Pietro Barabaschi. Zvýšení rozpočtu musí ještě schválit správní rada, která už souhlasila s revidovaným harmonogramem. Nový reaktor by měl otevřít cestu k využití jaderné fúze v energetice.

Stavba Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) probíhá na jihu Francie, v obci Saint-Paul-lès-Durance. Projekt má sedm členů, kterými jsou Evropská unie, Spojené státy, Rusko, Indie, Čína, Japonsko a Jižní Korea. Výstavba zařízení zaznamenala významné problémy v roce 2022, což se promítlo do harmonogramu i do nákladů.

„Máme sice zpoždění, ale věříme, že děláme, co je dobré, abychom dosáhli konečného cíle,“ uvedl Barabaschi, který už delší dobu varoval, že se tento velký a náročný projekt ještě více prodraží a současně zpozdí. Podle nového harmonogramu by ITER měl dosáhnout prvních výsledků, což je výroba plazmatu, v roce 2033. Původně se počítalo s rokem 2025.

Spousta poprvé

Náklady na projekt se podle Barabaschiho zvýší o pět miliard eur, celkové náklady se odhadují na dvacet až čtyřicet miliard eur (504 miliard až 1,1 bilionu korun). Barabaschi novinářům řekl, že náklady je těžké přesně vyčíslit, protože členské země projektu často přímo dodávají své komponenty a služby.

Projekt se prodražuje zejména proto, že většina technologií se pro něj vyrábí poprvé – jsou tedy současně unikátní a často i rozměrné – jako například před několika dny nainstalované magnety nebo obří chladicí zařízení.

ITER je součástí snah využít pro výrobu elektrické energie jadernou fúzi. Barabaschi dnes ale varoval, že by státy neměly počítat s jadernou fúzí pro řešení klimatických problémů. „Je nutné najít alternativní zdroje (energie), a v jistý moment fúze sehraje důležitou roli,“ zdůraznil. Podle některých odhadů se nepodaří využít jadernou fúzi v energetice před rokem 2050.

Tento reaktor ani nemá za cíl vyrábět energii pro komerční použití, jeho cílem je „pouze“ otestovat, že vůbec tento koncept může fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...