Indie se chystá na přistání sondy na Měsíci, Rusko zdůvodňuje svůj neúspěch

Indická vesmírná agentura (ISRO) zveřejnila snímky odvrácené strany Měsíce, jež pořídil přistávací modul sondy Čandrájan-3, který se nyní snaží najít bezpečné místo pro přistání v blízkosti málo prozkoumaného měsíčního jižního pólu. Modul Vikrám by měl dosednout na povrch Měsíce ve středu.

Indická vesmírná agentura uvedla, že všechny systémy jejího aparátu pracují „dokonale“ a že nepředpokládá žádné problémy.

Podle BBC je přistání plánováno na středečních 18:04 indického času (14:34 SELČ) u kráteru Manzinus U. Modul už v pondělí zmapoval přistávací oblast a pořizoval snímky. Zaslané černobílé záběry pomohou ISRO „lokalizovat bezpečné místo bez balvanů a hlubokých příkopů“.

Jižní pól Měsíce je málo známý a vědci varují, že přistání tam může být ošidná záležitost. Zároveň ale místo přitahuje pozornost, protože může skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na eventuální budoucí osídlení přirozené oběžnice Země.

Přistát se podařilo třem zemím

Sondu Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda pak zhruba deset dní obíhala kolem Země, než byla vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. Minulý týden se přistávací modul oddělil od pohonného modulu.

V neděli ISRO oznámila, že se jí povedlo dostat přistávací modul na nižší oběžnou dráhu kolem Měsíce a nyní čeká na tamní východ slunce. Pokud se Indii přistání podaří, bude po USA, bývalém Sovětském svazu a Číně čtvrtou zemí světa, která to dokáže. Číně se povedlo měkké přistání i na odvrácené straně Měsíce.

Po přistání by mělo vyjet z indického modulu Vikrám šestikolové robotické vozítko a vydat se na pouť po skalách a kráterech, aby shromažďovalo data a fotografie a odesílalo je k analýze zpátky na Zemi.

V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, která obíhá dodnes, přistání jejího modulu u jižního pólu se však nezdařilo.

Rusko zdůvodňuje svůj neúspěch

Fotografie indické mise byly publikovány den poté, co ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že po nárazu do povrchu Měsíce ztratila modul Luna-25. Ruský modul, který měl rovněž přistát blízko jižního pólu Měsíce, se vymkl kontrole a dostal se na nepropočtenou oběžnou dráhu.

Rusko navzdory selhání nesmí odstoupit ze závodů o dobytí Měsíce, zdůraznil v úterý šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Neúspěch přičetl „přestávce“ v ruském programu, která trvala prakticky půl století, od startu sovětské mise Luna-24 v roce 1976. Neocenitelné zkušenosti tak byly podle něj ztraceny, protože k předání poznatků mezi generacemi už nedošlo.

V závodu o dobytí Měsíce podle Borisova nejde jen o prestiž či geopolitické cíle, ale na účasti závisí budoucí obranyschopnost Ruska a také „dosažení technologické suverenity“ země. „Každá mise podobného typu představuje obrovskou pobídku k rozvoji vědy a techniky a v tom spočívá bezpodmínečná hodnota těchto experimentů,“ zdůraznil šéf Roskomosu podle agentury Interfax.

Sonda Luna-25 sice nesplnila svůj hlavní cíl, protože nedokázala měkce přistát na jižním pólu Měsíce, kde měla odebrat vzorky a podrobit je analýze na přítomnost vody, ale i tak Rusové podle Roskosmosu získali „neocenitelnou zkušenost z letu na Měsíc“, včetně navedení sondy na oběžnou dráhu a řady vědeckých experimentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...