I zástupci kléru mohou rozšiřovat obzory vědy, dokazují už staletí vatikánští jezuité

Před několika staletími Vatikán umlčoval a nechával upálit katolické hvězdáře, kteří zpochybňovali tehdejší přesvědčení o Zemi jako středu vesmíru, dnes jezuitští astronomové bádají v observatoři přímo ve Vatikánu a jména členů řádu nesou už tři desítky planetek. Nedávno takto zvěčnili další tři jezuitské učence. Podle amerického deníku The New York Times tím relativizují přetrvávající přesvědčení, že církev a věda si spolu příliš nerozumí.

Vatikán, v jehož čele stojí papež František, první jezuitský papež v dějinách, nedávno oznámil, že nově objevené planetky ponesou jména polského kněze a fyzika Roberta Janusze, amerického duchovního Williama R. Stoegera a rakouského jezuity Johanna Georga Hagena, který svými experimenty přinesl další důkazy o zemské rotaci, a potvrdil tak teorie Mikuláše Koperníka a Galilea Galileiho.

Všichni tři pracují nebo pracovali ve vatikánské observatoři Specola Vaticana, která se nachází vedle zahrad papežského sídla Castel Gandolfo nedaleko Říma. Observatoř je pokračovatelem několika staletí vesmírného bádání a jedinou vatikánskou institucí, která provádí vědecký výzkum.

Její historie, která je od 30. let 20. století pevně spojena s jezuitským řádem, pomáhá doložit, že katolická církev vždy nestála v cestě vědeckému pokroku – což je přesvědčení, k jehož zakořenení přispěly známé renesanční případy Galilea Galileie a Giordana Bruna, kteří kvůli svému bádání skončili v rukou inkvizice.

Nahrávám video
Události, komentáře: I v srdci katolické církve se dělá špičková věda
Zdroj: ČT24

„Máme instituce, jako je například Papežská akademie věd, která Vatikánu sděluje, co se děje ve světě vědy, my ale vědu skutečně děláme,“ říká ředitel observatoře a jezuitský řádový bratr Guy Consolmagno. I jeho jméno nese jedna z planetek a on sám prosazuje tezi, že víra a věda mohou jít ruku v ruce.

Galileo měl pravdu

Je výmluvné, že bývalý šéf observatoře, jezuitský astrofyzik George V. Coyne, který zemřel v roce 2020, hrál významnou roli v tom, že Vatikán oficiálně změnil svou pozici a v roce 1992 formálně uznal, že Galileiho přesvědčení o fungování vesmíru bylo správné. „Jednou věcí bible není. Není to vědecká učebnice. Písmo sestává z mýtů, poezie a historie. Ale nejde jednoduše o vědeckou příručku,“ řekl Coyne v roce 1994 v rozhovoru s The New York Times Magazine.

Pavel Gábor se narodil roku 1969 v Košicích. Před vstupem do Tovaryšstva Ježíšova v roce 1995 vystudoval fyziku elementárních částic na MFF UK v Praze. Po dvouletém noviciátě v Kolíně studoval filozofii na Ignatianu v Krakově. V akademickém roce 1999−2000 učil na VOŠ Caritas v Olomouci. Základní studium teologie absolvoval na Centre Sèvres v Paříži v letech 2000−2003. Po kněžském svěcení, dvou letech pastorační praxe a postgraduálního studia teologie na CMTF Univerzity Palackého v Olomouci se vrátil do Paříže, kde v roce 2009 získal doktorát z astrofyziky. Třetí probaci absolvoval od ledna do srpna 2010 v Austrálii. Od roku 2010 působí ve Vatikánské observatoři v arizonském Tucsonu. Od roku 2012 je zástupcem ředitele observatoře.

Pavel Gábor
Zdroj: Vaticanobservatory

Historie vatikánské observatoře se začala psát za papeže Řehoře XIII., který nechal postavit takzvanou Věž větrů (Torre dei Venti), již používali astronomové při práci na reformě juliánského kalendáře. Gregoriánský kalendář, který z bádání vzešel, se používá od roku 1582. Papež Řehoř, vlastním jménem Ugo Boncompagni, byl podporovatelem jezuitů a také jeho jméno nese jedna z planetek – 560794 Ugoboncompagni.

Na reformě kalendáře pracoval například i jezuita Christopher Clavius, po němž bylo taktéž pojmenováno jedno z vesmírných těles. Další nese jméno astronoma Giovanniho Battisty Riccioliho, který v roce 1647 vydal mapu Měsíce a zavedl některé dosud používané topografické názvy. Když Neil Armstrong při prvním přistání člověka na Měsíci hlásil „Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál,“ použil právě jméno zavedené Ricciolim. Ten poprvé pojmenoval měsíční planinu Moře klidu (Mare Tranquilitas).

Rozkročení jezuité

Současní vatikánští astronomové dělí svůj čas mezi pobyty v Castel Gandolfo a na hoře Mount Graham v americké Arizoně, kde Vatikán společně s arizonskou univerzitou provozuje teleskop. S teleskopem pracuje i jezuita Jean-Baptiste Kikwaya Eluo, který tvrdí, že být zároveň vědcem a věřícím člověkem mění pohled na svět. „Protože skutečně věříme, že všechno stvořil Bůh, máme jiný vztah k věcem, které pozorujeme,“ říká prostřednictvím videokonference.

Na pojmenovávání planetek dohlíží Mezinárodní astronomická unie (IAU). Ta schvaluje návrhy na pojmenování těles, které se ale řídí určitými pravidly. Planetky nesou zejména jména vědců, ale i známých osobností, existují však i některá omezení. Pojmenovat planetku po politikovi či příslušníkovi armády lze nejdříve sto let po jeho smrti, IAU také silně nedoporučuje pojmenování podle představitelů církve.

Gareth Williams, tajemník komise, která má jména planetek v gesci, přitom upozorňuje, že rozpor je jen zdánlivý, protože jména jezuitských řádových bratří se na obloze objevila proto, že šlo o vědce, nikoli proto, že jsou představiteli církevního řádu.

Vědci zatím pozorováním zaznamenali asi 620 tisíc planetek, které nesou číselné označení. Jen 3,8 procenta z nich má i jméno.

Vatikánská observatoř
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...