Evropa neví co s hybridy. Neumí řešit křížence psů a vlků

Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém jasný. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky, upozorňují vědci.

„Mysleli jsme, že zmizí. Bohužel si našel samici,“ uvedla o objevu křížence Elisa Ramassová, strážkyně parku, pro deník Guardian. Nález tohoto zvířete poukazuje na znepokojivý trend: v posledních dvou desetiletích sice evropská vlčí populace začala znovu narůstat, ale společně s ní přibývají i hybridi. Pokud se budou šířit, mohlo by „obyčejným“ divokým vlkům hrozit vyhynutí.

Kříženci se vyskytli téměř ve všech evropských zemích a v některých oblastech jejich počet neustále roste. Například v Toskánsku tvoří už více než 70 procent vlčí populace. Jejich šíření pomáhá ničení přirozeného prostředí vlků i lidská činnost. Domácí zvířata a toulaví psi tak mají častější kontakt s divokými smečkami. „Někde jsou už v podstatě samí kříženci,“ uvedl odborník na vlky Luigi Boitani. „V takových případech se nedá nic dělat, nemůžete je všechny pozabíjet,“ řekl.

Kříženci ohrožují hlavně vlky

Kříženci jsou podle ochránců přírody nepředvídatelní. Mohou způsobovat častější konflikty s lidmi, vytlačovat čistokrevné vlky z jejich prostředí, ale také třeba snižovat životaschopnost budoucích potomků. Někteří experti se obávají, že křížení povede k trvalé ztrátě odlišných vlastností zvířat.

Odborníci upozorňují, že hybridi jsou „lidským omylem“. Často jsou totiž důsledkem toho, že se zanedbaní psi mísí s izolovanými vlky, jejichž smečky narušilo například pytláctví. „Urychlujeme proces, který mohl probíhat přirozeně,“ tvrdí Valeria Salvatoriová, která vedla první celoevropskou studii o hybridizaci. „Je to jako globální oteplování. Máme povinnost takový dopad zmírnit,“ uvedla.

Experti ale zatím nemají vhodné řešení. Někteří by křížence odstřelovali, jiní místo toho hledají nějaké výhody míšení. „V moderním světě, ve kterém převládá člověk, je pro vlky možná užitečné, aby v sobě měli něco z psího chování… Nemáme ale skutečnou představu o problematice křížení,“ podotkl slovinský výzkumník Miha Krofel.

Vědci díky obojku nasazenému jednomu kříženci zjistili, že se hybridní smečka chová stejně jako ty „pravé vlčí“. „Obávali jsme se, že se kříženec bude chovat spíše jako pes a že bude vyhledávat blízkost lidí a obydlí,“ řekla Ramassová. Nic takového ale nenastalo. Řešení situace tak bude vyžadovat určitou shodu mezi vědci a širší společností. „Musíme sebrat odvahu a rozhodnout se, co chceme zachovat,“ dodává Salvatoriová. „Chceme zachovat vlky? Anebo něco, co se z vlků vyvinulo pod tlakem, který jsme vyvíjeli na životní prostředí?“

Řešením je monitoring

Podle Barbory Černé Bolfíkové z České zemědělské univerzity v Praze jsou v každé zemi západní Evropy, kde se vyskytují vlci, jejich populace geneticky monitorovány. „Právě monitoring hybridizace patří ke standardním procesům, které se průběžně vyhodnocují. Z našich dat vyplývá, že k hybridizacím dochází ojediněle a že tyto hybridizace nemají vliv na celkovou evropskou populaci,“ uvedla vědkyně pro Českou televizi.

„Rozhodně se nedá říct, že by nyní byla míra hybridizace větší, naopak, při stabilní velikosti a dynamice populace se pravděpodobnost hybridizace snižuje,“ doplnila vedoucí týmu MEGERA, který se věnuje ekologii, genetice a evolučnímu vývoji zvířat. Hybridizace je podle ní zejména důsledkem změn ve dvacátém století.

„V minulosti, kdy ve většině Evropy byli vlci vyhubení, zůstala malá populace právě v Itálii, tam došlo k značnému genovému toku mezi vlky a psy a pozůstatky těchto událostí jsou detekovatelné v jejich genomech dodnes. Rozhodně se ale nedá říct, že by to byli hybridi, kterých je potřeba se zbavit,“ vysvětluje Černá Bolfíková. „Jsou to vlci, kteří nesou některé znaky společné se psy, například tmavé zbarvení nebo bílé drápy.“

Vlčí hybridi v Česku

V České republice byli podle expertky hybridi detekováni pouze jednou, ve Šluknovském výběžku. Tato mláďata se ale nedožila dospělosti a nerozmnožila se. „Pravděpodobnost hybridizace je u nás velmi malá i z důvodu nízkého počtu psů, kteří by se volně pohybovali v přírodě, to je taky velký rozdíl od zemí jižní Evropy,“ zakončuje vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 1 hhodinou

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 2 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 3 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 3 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 21 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.