Horko i mrazy. Velikonoční počasí bývá v Česku extrémní

Protože jsou Velikonoce pohyblivý svátek, mohou se teploty během nich pohybovat nejen v jarních mezích, ale snadno se přikloní i k létu, anebo naopak vrátí k zimě.

Velikonoce jsou spolu s Vánocemi nejen pro křesťany nejvýznamnější svátky v roce. Často se jim taky říká svátky jara. Pro většinu lidí je ideálním počasím na Velikonoce slunečno a vyšší teploty. Jenže vzhledem k jejich pohyblivosti je poměrně obtížné určit typické počasí. Vždyť první neděle po prvním jarním úplňku, která určuje, kdy se Velikonoce slaví, může připadnout na kterýkoliv den v intervalu od 22. března do 25. dubna.

A vzhledem k obvyklému průběhu teploty vzduchu během jara lze logicky očekávat vyšší teploty, pokud Velikonoce připadnou na pozdější termín. Například v pražském Klementinu je průměrná teplota vzduchu za období let 1961 až 1990 pro 22. března 6,1 °C, zatímco mezi 20. a 25. dubnem se pohybuje od 10,2 do 11,6 stupně, tedy skoro na dvojnásobku.

Ledové i tropické svátky

S ohledem na značnou proměnlivost atmosférické cirkulace během jara můžou být i poměrně brzké Velikonoce teplé, a naopak pozdní studené. Například ve zmíněném Klementinu připadá na 31. března (tedy letošní velikonoční neděli) nejvyšší teplota 22,9 °C (naměřená v roce 2021) a nejnižší −8,0 °C (z roku 1785). Na jedné straně k nám totiž může proudit od jihu, který je v dubnu už poměrně ohřátý, teplý vzduch, v němž maxima šplhají k letním 25 °C. Na straně druhé, při přílivu vzduchu z – tou dobou ještě stále sněhem a ledem pokryté Arktidy – nejsou výjimkou silné mrazy a denní teploty jen lehce nad nulou.

Nejchladnější Velikonoce byly v roce 2013. Shodou okolností tehdy tyto svátky připadly na stejné dny jako letos, a tak bude zajímavé srovnání letošních, podle předpovědí výrazně nadprůměrných, teplot s hodnotami naměřenými před jedenácti lety. V celém Česku tehdy teploty každý den zůstaly pod hranicí deseti stupňů, na Bílou sobotu dokonce maxima často nepřesáhla stupňů pět. Na Zelený čtvrtek klesla teplota na Rokytské slati na −23,0 °C, což je nejnižší hodnota naměřená během pětidenního velikonočního období. Velikonoční víkend 2013 byl také součástí čtyřtýdenního období (od 11. března do 7. dubna), které se stalo nejchladnějším za sto let.

Teplota na Velikonoce 2020
Zdroj: Wetterzentrale.de

Když už jsme u mrazivých rekordů, tak ještě jeden údaj z pražského Klementina. Tam bylo absolutní velikonoční minimum naměřeno na Zelený čtvrtek 24. března 1785, kdy teplota klesla na −15,4 °C. A protože se tehdy ani maximum nedostalo nad nulu, šlo o ledový den. Těch je v Klementinu v posledních letech stále méně i během zim.

Ale zpátky k Velikonocím 2013. Ty totiž přinesly ještě jednu mimořádnou událost – pořádnou sněhovou nadílku. Hlavně Moravu a Slezsko tehdy zasáhla tlaková níže postupující ze Středomoří nad Maďarsko a Slovensko, a přinesla vydatné srážky. A protože v týlu této níže pronikal do Česka studený vzduch, šlo o srážky sněhové. Během Velikonoční neděle a v noci na pondělí napadlo hlavně ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji 15 až 50 cm sněhu. V Opavě a Ostravě se tak koledníci museli brodit více než čtvrtmetrovou vrstvou sněhu. Tehdy naměřené výšky sněhu na některých stanicích znamenaly i vůbec nejvyšší dubnovou sněhovou pokrývku. Dodejme, že nejvíc sněhu na Velikonoce leželo na Lysé hoře v roce 1907, kdy tam naměřili – z dnešního pohledu téměř neuvěřitelných – 375 centimetrů (28. března).

Na Velikonoční pondělí 1. dubna 2013 ležela hlavně na Moravě a ve Slezsku vysoká sněhová pokrývka i v nížinách
Zdroj: Infomet

Naopak zatím nejteplejší Velikonoce (opět z pohledu pětidenního průměru) nastaly v roce 1962, těsně následované Velikonocemi v roce 2000. Tehdy připadla Velikonoční neděle až na 22., resp. 23. dubna, tedy už poměrně pozdě. Oproti dlouhodobému průměru byly Velikonoce asi o osm stupňů teplejší. Rok 1962 už je poměrně vzdálen, ale Velikonoce v roce 2000 si ještě leckdo pamatuje díky mimořádně vysokým teplotám. Maxima na řadě míst přesahovala 25 °C, v nejteplejších lokalitách i 28 °C. Například v jihomoravské Lednici vyšplhala teplota na osmadvacet stupňů hned třikrát, od pátku do neděle. A nejvyšší teploty v Česku tehdy dosáhly i k tropické třicítce, což jsou nejvyšší velikonoční teploty vůbec.

Nečekané sváteční kombinace

V některých letech jsme svědky zajímavé situace, kdy se sejde příliv teplého vzduchu na Vánoce se studeným prouděním na následující Velikonoce. Výsledkem pak můžou být vyšší teploty na vánoční svátky a sníh a mráz na svátky velikonoční. Kromě už zmíněného roku 2013 nastala podobná situace taky v letech 2012, 2015 a 2018. Často to bylo doprovázeno i sněžením na Velikonoce, zatímco během předchozích Vánoc sníh v nížinách často chyběl.

Letos je jisté, že sníh na Velikonoce nás nečeká. Naopak. Půjde o velmi teplé svátky, zejména s ohledem na to, na kdy připadají. Je pravděpodobné, že se o víkendu dočkáme i letošní první letní pětadvacítky. To sice není rekordně brzy, přesto denní rekordy na řadě stanic zřejmě padnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...