Horko i mrazy. Velikonoční počasí bývá v Česku extrémní

Protože jsou Velikonoce pohyblivý svátek, mohou se teploty během nich pohybovat nejen v jarních mezích, ale snadno se přikloní i k létu, anebo naopak vrátí k zimě.

Velikonoce jsou spolu s Vánocemi nejen pro křesťany nejvýznamnější svátky v roce. Často se jim taky říká svátky jara. Pro většinu lidí je ideálním počasím na Velikonoce slunečno a vyšší teploty. Jenže vzhledem k jejich pohyblivosti je poměrně obtížné určit typické počasí. Vždyť první neděle po prvním jarním úplňku, která určuje, kdy se Velikonoce slaví, může připadnout na kterýkoliv den v intervalu od 22. března do 25. dubna.

A vzhledem k obvyklému průběhu teploty vzduchu během jara lze logicky očekávat vyšší teploty, pokud Velikonoce připadnou na pozdější termín. Například v pražském Klementinu je průměrná teplota vzduchu za období let 1961 až 1990 pro 22. března 6,1 °C, zatímco mezi 20. a 25. dubnem se pohybuje od 10,2 do 11,6 stupně, tedy skoro na dvojnásobku.

Ledové i tropické svátky

S ohledem na značnou proměnlivost atmosférické cirkulace během jara můžou být i poměrně brzké Velikonoce teplé, a naopak pozdní studené. Například ve zmíněném Klementinu připadá na 31. března (tedy letošní velikonoční neděli) nejvyšší teplota 22,9 °C (naměřená v roce 2021) a nejnižší −8,0 °C (z roku 1785). Na jedné straně k nám totiž může proudit od jihu, který je v dubnu už poměrně ohřátý, teplý vzduch, v němž maxima šplhají k letním 25 °C. Na straně druhé, při přílivu vzduchu z – tou dobou ještě stále sněhem a ledem pokryté Arktidy – nejsou výjimkou silné mrazy a denní teploty jen lehce nad nulou.

Nejchladnější Velikonoce byly v roce 2013. Shodou okolností tehdy tyto svátky připadly na stejné dny jako letos, a tak bude zajímavé srovnání letošních, podle předpovědí výrazně nadprůměrných, teplot s hodnotami naměřenými před jedenácti lety. V celém Česku tehdy teploty každý den zůstaly pod hranicí deseti stupňů, na Bílou sobotu dokonce maxima často nepřesáhla stupňů pět. Na Zelený čtvrtek klesla teplota na Rokytské slati na −23,0 °C, což je nejnižší hodnota naměřená během pětidenního velikonočního období. Velikonoční víkend 2013 byl také součástí čtyřtýdenního období (od 11. března do 7. dubna), které se stalo nejchladnějším za sto let.

Teplota na Velikonoce 2020
Zdroj: Wetterzentrale.de

Když už jsme u mrazivých rekordů, tak ještě jeden údaj z pražského Klementina. Tam bylo absolutní velikonoční minimum naměřeno na Zelený čtvrtek 24. března 1785, kdy teplota klesla na −15,4 °C. A protože se tehdy ani maximum nedostalo nad nulu, šlo o ledový den. Těch je v Klementinu v posledních letech stále méně i během zim.

Ale zpátky k Velikonocím 2013. Ty totiž přinesly ještě jednu mimořádnou událost – pořádnou sněhovou nadílku. Hlavně Moravu a Slezsko tehdy zasáhla tlaková níže postupující ze Středomoří nad Maďarsko a Slovensko, a přinesla vydatné srážky. A protože v týlu této níže pronikal do Česka studený vzduch, šlo o srážky sněhové. Během Velikonoční neděle a v noci na pondělí napadlo hlavně ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji 15 až 50 cm sněhu. V Opavě a Ostravě se tak koledníci museli brodit více než čtvrtmetrovou vrstvou sněhu. Tehdy naměřené výšky sněhu na některých stanicích znamenaly i vůbec nejvyšší dubnovou sněhovou pokrývku. Dodejme, že nejvíc sněhu na Velikonoce leželo na Lysé hoře v roce 1907, kdy tam naměřili – z dnešního pohledu téměř neuvěřitelných – 375 centimetrů (28. března).

Na Velikonoční pondělí 1. dubna 2013 ležela hlavně na Moravě a ve Slezsku vysoká sněhová pokrývka i v nížinách
Zdroj: Infomet

Naopak zatím nejteplejší Velikonoce (opět z pohledu pětidenního průměru) nastaly v roce 1962, těsně následované Velikonocemi v roce 2000. Tehdy připadla Velikonoční neděle až na 22., resp. 23. dubna, tedy už poměrně pozdě. Oproti dlouhodobému průměru byly Velikonoce asi o osm stupňů teplejší. Rok 1962 už je poměrně vzdálen, ale Velikonoce v roce 2000 si ještě leckdo pamatuje díky mimořádně vysokým teplotám. Maxima na řadě míst přesahovala 25 °C, v nejteplejších lokalitách i 28 °C. Například v jihomoravské Lednici vyšplhala teplota na osmadvacet stupňů hned třikrát, od pátku do neděle. A nejvyšší teploty v Česku tehdy dosáhly i k tropické třicítce, což jsou nejvyšší velikonoční teploty vůbec.

Nečekané sváteční kombinace

V některých letech jsme svědky zajímavé situace, kdy se sejde příliv teplého vzduchu na Vánoce se studeným prouděním na následující Velikonoce. Výsledkem pak můžou být vyšší teploty na vánoční svátky a sníh a mráz na svátky velikonoční. Kromě už zmíněného roku 2013 nastala podobná situace taky v letech 2012, 2015 a 2018. Často to bylo doprovázeno i sněžením na Velikonoce, zatímco během předchozích Vánoc sníh v nížinách často chyběl.

Letos je jisté, že sníh na Velikonoce nás nečeká. Naopak. Půjde o velmi teplé svátky, zejména s ohledem na to, na kdy připadají. Je pravděpodobné, že se o víkendu dočkáme i letošní první letní pětadvacítky. To sice není rekordně brzy, přesto denní rekordy na řadě stanic zřejmě padnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...