Helikoptéra Ingenuity zvládla první samostatnou noc na Marsu, oznámila NASA

Malá výzkumná helikoptéra americké vesmírné agentury NASA jménem Ingenuity úspěšně přečkala první samostatnou noc na Marsu po oddělení od roveru Perseverance. Ten ji v únoru na rudou planetu dopravil. NASA to oznámila ve svém pondělním prohlášení, podle nějž je to zásadní krok na cestě k prvnímu mimozemskému motorizovanému letu.

Ingenuity, která připomíná menší dron, se v sobotu oddělila od roveru, z nějž do té doby čerpala veškerou energii. Nyní se již musí spoléhat na vlastní solární panely k zisku energie, kterou musí mimo jiné zahřívat své přístroje při studených nocích na Marsu, kde může teplota spadnout až k minus devadesáti stupňům Celsia.

„Nyní se nám potvrdilo, že má dobrou izolaci, správné zahřívání a dostatek energie v bateriích na to, aby přežila studené noci, což je velkým úspěchem našeho týmu,“ řekla MiMi Aungová, šéfka projektu drobné helikoptéry.

Tým proto pokračuje v přípravách prvního letu, k němuž dojde nejdříve 11. dubna. V příštích dnech bude například zkoušet funkci motorů a vrtulí helikoptéry.

Stroj má velmi lehkou konstrukci vážící jen 1,8 kilogramu a dvojici karbonových rotorů, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je mnohem náročnější než na Zemi, vrtule tak budou muset vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

Ingenuity nenese žádné vědecké přístroje, jejím úkolem je pouze vyzkoušet možnosti letů na mimozemských tělesech pro případné využití v budoucích průzkumných programech. NASA již například schválila misi nazvanou Dragonfly, jejímž cílem je s použitím létajícího stroje prozkoumat povrch Titanu, jednoho z měsíců Saturnu. Plánována je někdy v příští dekádě.

Americká vesmírná agentura již dříve prohlásila, že by případný úspěšný let stroje považovala za milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové. Oznámila rovněž, že Ingenuity s sebou na Mars dopravila malý útržek z plachty jejich průkopnického letadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...