Golfský proud je kvůli změnám klimatu pomalejší. Světové čerpadlo se zadrhává

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém Golfského proudu, který je důležitý pro distribuci tepla na planetě, výrazně změnil. Proud v Atlantském oceánu podle studie mezinárodního týmu vědců uveřejněné v odborném časopisu Nature zpomalil o 15 procent. Vědci kombinovali počítačové simulace s teplotami naměřenými na mořské hladině. Důsledky pro celosvětové klima ještě nejsou jasné.

„Podařilo se najít zvláštní vzorec,“ říká hlavní autorka studie Levke Caesarová z postupimského Ústavu pro výzkum klimatu (PIK). Oceán jižně od Grónska se ochladil, protože voda, která do této oblasti proudí, už neklesá tak rychle do hloubky, a proto může přitékat menší množství teplé vody. Zároveň se voda podél severní poloviny atlantského pobřeží USA ohřívá, protože se Golfský proud přesouvá blíže k pobřeží.

Za oslabení proudu je podle vědců zodpovědné globální oteplování. Golfský proud pohání rozdíly v hustotě mořské vody. Teplá, lehčí voda teče z jihu na sever, tam se ochlazuje, tím se stává hustší a těžší, klesá do hlubších vrstev a teče zpět na jih. Toto obrovské oběhové čerpadlo se nyní zadrhává.

Příčiny zpomalování?

Globální oteplování způsobuje, že nad severním Atlantikem a nad pevninou, která leží na jeho březích, více prší, a proto do oceánu teče více sladké vody. Také tající led v Arktidě ředí vodu severního Atlantiku.

Podíl soli se tak snižuje. Voda s nižším obsahem soli má nižší hustotu, a proto je méně těžká. Neklesá proto tak rychle z povrchu do hloubky, vysvětluje spoluautor studie Alexander Robinson z univerzity v Madridu. Pokud se nepodaří rychle zastavit globální oteplování, bude se podle něj proudění v Atlantiku stále více zpomalovat. „Teprve začínáme chápat následky bezprecedentního procesu, mohou být ale dalekosáhlé,“ říká Robinson.

„Očekáváme, že se oteplování Země projeví ve všech oceánech, i když ne všude stejně,“ říká Caesarová. „Rozsáhlé ochlazení v severním Atlantiku ale ukazuje, jak moc klimatické změny narušují mořské proudy. Je to velmi znepokojivé,“ dodává vědkyně.

Jak spolu souvisejí teploty na hladině moře a oslabování systému Golfského proudu, se zkoumalo už dříve, píše Summer Praetoriusová z americké geologické služby USG. Síla nové studie podle ní ale spočívá v kombinaci naměřených dat s nejmodernější počítačovou simulací.

Začalo to industrializací

Také další studie zveřejněná v časopisu Nature dochází k závěru, že se systém Golfského proudu zpomaluje, podle ní ale oslabování začalo již před zhruba stovkou let, tedy na počátku industrializace. „To se projeví na hledání toho, co zpomalování spustilo,“ říká Praetoriusová. Vědecký tým kolem Davida Thornalleyho z londýnské univerzity předpokládá, že jde o přirozený proces, který ale posiluje lidmi způsobené globální oteplování. „Ať tak, či onak, v obou případech je na vině snižování hustoty povrchové vody,“ píše se ve studii.

Už dřívější studie ukazovaly, jak teploty na mořské hladině ovlivňují počasí v Evropě. Zjistila se například souvislost mezi vlnou veder v Evropě v létě 2015 a rekordními mrazy v severním Atlantiku. Studený severní Atlantik změnil vzorec systému tlaku vzduchu, a napomohl tak proudění teplého vzduchu z jihu do Evropy.

„Chceme teď dál zkoumat důsledky změn systému Golfského proudu,“ říká Caesarová. Důležité otázky podle ní jsou: Jak se v této souvislosti mění teploty v Evropě? A dá se počítat s častějšími vlnami veder a bouřkami?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...