Geologové popsali „bumerang“ mezi meteority. Pochází ze Země

Před pěti lety dopadl na Saharu tmavě červený meteorit. Do rukou vědců se dostal poté, co ho jeho nálezce prodal na trhu v Maroku. A okamžitě je zaujal. Oproti jiným byl svými vlastnostmi dost zvláštní. Podle výsledků výzkumu totiž pochází ze Země.

Vědci, kteří měli možnost kámen zkoumat, popsali výsledky na vědecké konferenci o geochemii 2023, která se konala v červenci ve francouzském Lyonu. Představili tam data, která naznačují, že objekt, kterému říkají „severozápadní Afrika (NWA) 13188“, je meteorit původem Země. Výsledky chtějí brzy představit i v recenzované studii.

Meteorit NWA 13188 má podle vědců stejné chemické složení jako sopečná hornina na Zemi. Některé izotopy v něm ale naznačují, že byl vystaven kosmickému záření ve vesmíru. Zajímavé je, že asi po relativně krátkou dobu přibližně deseti tisíc let.

NWA 13188
Zdroj: https://conf.goldschmidt.info//Albert Jambon

Jako bumerang

Na základě unikátního složení vědci předpokládají, že NWA 13188 je meteorit, který se dostal nějakým způsobem ze Země a opět spadl zpět na její povrch poté, co strávil nějaký čas na cestě vesmírem.

Jak se mohl do kosmu dostat, když ještě neexistovaly kosmické lety, není zatím úplně jasné, nicméně autoři výzkumu předpokládají, že existují jen dvě reálné možnosti. Mohl být vyvržen ze Země po nárazu asteroidu do naší planety před tisíci lety anebo se do kosmu dostal v důsledku velmi silné sopečné erupce.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Ani pro jednu z hypotéz zatím nemají vědci důkaz. V jakémkoliv z obou případů by ale meteorit NWA 13188 byl prvním důkazem návratu meteoritu zpět na domovskou planetu. Vědci oznámili, že se pokusí příběh horniny dovyprávět. Budou ho ještě detailněji zkoumat pomocí citlivějších metod. Hlavními dvěma cíli je přesně datovat jeho původ a také změřit, jak dlouho byl pravděpodobně vystaven kosmickému záření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...