Geny v mitochondriích hrají roli ve vysoké hladině cukru, zjistila česká studie

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění.

Mitochondrie, kterým se říká buněčné elektrárny, jsou organely v buňkách, které si zachovávají svoji vlastní DNA. Ta obsahuje genetickou informaci důležitou pro přeměnu energie a dědí se jen po matce.

Vědci si už dříve všimli, že by mohla existovat nějaká souvislost mezi variantami DNA mitochondrií a náchylností k metabolickému syndromu. Genetické rozdíly mezi lidmi ale sahají i mimo tyto mitochondriální geny, takže se jejich konkrétní vliv jen velmi špatně zkoumá.

Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd k tomuto výzkumu využili kmeny potkanů, které v minulých letech vyšlechtili a jež se liší jenom přirozenými variantami mitochondriálních genů. Jejich výzkum ukázal, že u některých kmenů se po dlouhodobé konzumaci stravy s vysokým obsahem tuku rozvinula inzulinová rezistence.

„Určité varianty genů mitochondrií snižovaly schopnost efektivně produkovat energii v některých tkáních. To bylo způsobeno narušením produkce speciálních proteinů kódovaných mitochondriálními geny a nezbytných pro energetický metabolismus,“ uvedla autorka studie Alena Pecinová.

Geny se měnily při migraci

U lidí se varianty mitochondriálních genů vyvinuly při migraci z Afriky na jiné kontinenty a postupně se částečně geograficky ustálily. Některé teorie naznačují, že tyto varianty mohly usnadnit adaptaci na odlišné klimatické podmínky. To, co bylo kdysi evoluční výhodou, však v moderní době může podle odborníků představovat rizikový faktor.

Získané poznatky ukazují, že rozdíly v mitochondriálních genech mohou hrát roli v rozvoji metabolického syndromu, což otevírá nové možnosti prevence a léčby, například u cukrovky. „V dalším výzkumu se zaměřujeme na studium vlivu variant mitochondriálních genů na rozvoj inzulinové rezistence se stárnutím. Nedávno jsme začali zkoumat také rozdíly mezi pohlavími po podání diety s vysokým obsahem tuků, dodala Pecinová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...