Genom krakatice obrovské rozluštěn, jásají biologové. Naznačuje, proč je tak velká a chytrá

Vědci rozluštili genom jednoho z nejzáhadnějších zvířat planety, krakatice obrovské. Pomohlo to vysvětlit mnoho jejích výjimečných znaků, například obří rozměry a na bezobratlého živočicha nečekaně komplexní nervovou soustavu.

„Poznání genomu je prvním krokem v nalezení odpovědí o biologii těchto prapodivných zvířat,“ uvedla spoluautorka výzkumu Caroline Albertinová.

Přes jejich výjimečné rozměry víme o těchto tvorech jen málo. Žijí daleko od lidské civilizace, v oceánských hlubinách. Pozorování v jejich přirozeném prostředí je jen minimum – navíc se před kamerami vlastně vždy jen mihnou. Poprvé se podařilo krakatici obrovskou nafilmovat v jejím přirozeném prostředí až roku 2013, a to u pobřeží japonského souostroví Ogasawara. Dodnes se nepodařilo jedinou krakatici chytit živou. Jediná zkušenost, kterou s nimi věda má, je studium mrtvých exemplářů, které byly nalezeny na pobřeží.

Nyní jednu z mrtvol biologové využili pro získání vzorků DNA. Podařilo se jim identifikovat 2,7 miliardy párů bází – pro srovnání lidská DNA má těchto bází asi 3,1 miliardy. Samotná velikost DNA ale nemusí nic znamenat: například obojživelník axolotl mexický má genom desetkrát větší než člověk, dokonce i pšenice ho má pětkrát větší

Záhada maskování

U krakatice se například podařilo identifikovat skupinu genů, které se jmenují reflectiny. Existují jen u hlavonožců, u jiných tvorů se nevyskytují. Jde přitom o látky spojené se schopností kamufláže, tedy schopností měnit barvu, v níž zejména některé druhy chobotnic tak vynikají.

Většina hlavonožců má těchto genů více, včetně krakatic. Protože se tento gen vyskytuje jen u hlavonožců, mohou ho biologové lépe zkoumat a podle jeho fungování u dobře prozkoumaných druhů chobotnic, sépií nebo olihní pak odvozovat, jak funguje u krakatic.
Díky tomu budou vědci schopni v budoucnu říci, jestli třeba také krakatice nejsou schopné měnit barvu nebo vytvářet na povrchu těla nejrůznější kamuflážní vzory – jako to umí třeba chobotnice maskovaná, která žije v Indonésii:

Tajemství velikosti i chytrosti

Vědci také rozpoznali geny zodpovědné za růst. Právě ony zřejmě nesou zodpovědnost za to, jak velké mohou krakatice být. Lepší analýzou těchto genů by se dala zodpovědět i otázka, jakých rozměrů tito tvorové mohou dorůstat.

Krakatice také disponují neobykle složitým mozkem. Vůči tělu je sice drobný a má tvar donutu – ale na bezobratlého tvora je velký a především nesmírně složitý. Genetické informace naznačují, že za to může především dokonalý zrak krakatic; většina mozku má podle nového výzkumu za úkol zpracovávat informace z očí.

Co víme o krakaticích?

Krakatice obrovská je jeden z největších druhů hlavonožců. Na délku je zřejmě největší, hmotností ji překonává kalmar Hamiltonův, který žije v hlubinách u Antarktidy. Pro jejich izolovaný způsob života v temných hlubinách se o nich ví jen málo. Stopy po jejich chapadlech byly objeveny na kůži vorvaňů, kteří se krakaticemi zřejmě živí. Historky o krakaticích, které vorvaně loví, jsou s největší pravděpodobností smyšlené – zatímco vorvaň může vážit i kolem padesáti tun, ty největší krakatice obrovské měly jen asi 200 kilogramů.

Právě chapadla jsou pro krakatice typická. Kromě osmi normálních mají další dvě prodloužená, ta používají k lovu. Zajímavé jsou také jejich oči – měří až 27 centimetrů v průměru a jedná se o vůbec největší oči u jakéhokoliv žijícího tvora. A z těch vymřelých měli větší oči zřejmě jen ichtyosauři.

Hlubinní giganti

Dříve byly rozměry krakatic výrazně přeceňované, spekulovalo se o tvorech s rozměry nad 30, nebo dokonce 40 metrů. To ale vycházelo z odhadů z rozkládajících se těl krakatic, která vypadala větší, než jsou. Většina velikosti přitom připadá na chapadla, plášť krakatic má maximálně dva až tři metry. Jejich velikost je způsobená takzvaným hlubinným gigantismem. Jde o jev, který způsobuje, že zvířata žijící v mořských hlubinách dosahují větších rozměrů než ta u hladiny.

Fenomén zřejmě souvisí s nižšími teplotami v hlubinách a týká se nejen krakatic, ale také stejnonožců, krabů a dalších zvířat, zejména těch bezobratlých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...