Genetický obr měří jen deset centimetrů, jeho DNA má ale přes sto metrů

Malá, zdánlivě nenápadná kapradina. Od těch rostoucích u nás se na pohled příliš neliší, snad má jen výraznější barvu a je menší, měří jen asi deset centimetrů. Rostlina, která roste jen na odlehlém tichomořském ostrově, je ale výjimečná: má zatím největší poznaný genom ze všech organismů na Zemi.

Novokaledonská kapradina Tmesipteris oblanceolata má v jádru svých buněk více než padesátkrát mohutnější DNA než člověk. Kdyby se DNA z jedné buňky této kapradiny, která je široká jen zlomek milimetru, rozpletla, měla by délku 106 metrů, popsali biologové v nové studii. To odpovídá dvojnásobku výšky pražské Petřínské rozhledny.

Genom kapradiny má 160 párů gigabází (Gbp), což je o sedm procent více než předchozí rekordman, japonská kvetoucí rostlina Paris japonica. Pro srovnání: lidský genom má velikost 3,1 Gbp, je tedy padesátkrát menší, než má kapradina. Po „rozpletení“ by měl pouhé dva metry.

Autory výsledky výzkumu překvapily. „Mysleli jsme si, že jsme už dosáhli biologické hranice. Opravdu se pohybujeme na hranici biologie,“ uvedli autoři ve studii, která vyšla v odborném žurnálu iScience.

Genom jako manuál organismu

Odhaduje se, že lidé mají v těle třicet až padesát bilionů buněk. V každé z nich se nachází jádro, které obsahuje DNA, která funguje jako manuál, jenž říká organismu, jak žít.

Celá DNA organismu se nazývá genom. Vědci zatím kvalifikovaně odhadli velikost genomu asi u dvaceti tisíc organismů, což je jen zlomek života na Zemi. Mezi živočichy je vítězem bahník východoafrický, ryba, jejíž genom má 130 Gbp.

Neexistuje žádná souvislost mezi složitostí organismu a velikostí jeho genomu. A neplatí to ani opačně – jednoduchá masožravka Genlisea aurea je zase organismem s nejmenším genomem o velikosti pouhých 0,06 Gbp.

Veliká DNA může být přítěží

Vztah mezi velikostí genomu a vlastnostmi organismu je složitý. Existují ale důkazy o tom, že mít obrovský genom může být nevýhodou, podotkli autoři. „Čím více DNA máte, tím větší musí být vaše buňky, aby se do nich všechno vešlo,“ popsali. Pro rostliny větší buňky znamenají, že například póry listů musí být větší, což může způsobit pomalejší růst. Navíc je složitější vytvořit nové kopie celé DNA, což zase omezuje jejich reprodukční schopnosti.

To znamená, že nejmohutnější genomy mají pomalu rostoucí, vytrvalé rostliny, které se nemohou snadno přizpůsobit nepříznivým podmínkám ani čelit dynamické konkurenci. Velikost genomu může také ovlivnit způsob, jakým rostliny reagují na klimatické změny, měnící se využití půdy a další environmentální problémy způsobené člověkem, doplnili autoři studie.

Vědci zatím netuší, co přesně organismy s obří DNA dělají. Předpokládají, že většina z ní je nevyužitá a jde jen o relikt nějakých změn v minulosti. Je ale možné, že věda zatím funkci neodhalila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...