Genetický obr měří jen deset centimetrů, jeho DNA má ale přes sto metrů

Malá, zdánlivě nenápadná kapradina. Od těch rostoucích u nás se na pohled příliš neliší, snad má jen výraznější barvu a je menší, měří jen asi deset centimetrů. Rostlina, která roste jen na odlehlém tichomořském ostrově, je ale výjimečná: má zatím největší poznaný genom ze všech organismů na Zemi.

Novokaledonská kapradina Tmesipteris oblanceolata má v jádru svých buněk více než padesátkrát mohutnější DNA než člověk. Kdyby se DNA z jedné buňky této kapradiny, která je široká jen zlomek milimetru, rozpletla, měla by délku 106 metrů, popsali biologové v nové studii. To odpovídá dvojnásobku výšky pražské Petřínské rozhledny.

Genom kapradiny má 160 párů gigabází (Gbp), což je o sedm procent více než předchozí rekordman, japonská kvetoucí rostlina Paris japonica. Pro srovnání: lidský genom má velikost 3,1 Gbp, je tedy padesátkrát menší, než má kapradina. Po „rozpletení“ by měl pouhé dva metry.

Autory výsledky výzkumu překvapily. „Mysleli jsme si, že jsme už dosáhli biologické hranice. Opravdu se pohybujeme na hranici biologie,“ uvedli autoři ve studii, která vyšla v odborném žurnálu iScience.

Genom jako manuál organismu

Odhaduje se, že lidé mají v těle třicet až padesát bilionů buněk. V každé z nich se nachází jádro, které obsahuje DNA, která funguje jako manuál, jenž říká organismu, jak žít.

Celá DNA organismu se nazývá genom. Vědci zatím kvalifikovaně odhadli velikost genomu asi u dvaceti tisíc organismů, což je jen zlomek života na Zemi. Mezi živočichy je vítězem bahník východoafrický, ryba, jejíž genom má 130 Gbp.

Neexistuje žádná souvislost mezi složitostí organismu a velikostí jeho genomu. A neplatí to ani opačně – jednoduchá masožravka Genlisea aurea je zase organismem s nejmenším genomem o velikosti pouhých 0,06 Gbp.

Veliká DNA může být přítěží

Vztah mezi velikostí genomu a vlastnostmi organismu je složitý. Existují ale důkazy o tom, že mít obrovský genom může být nevýhodou, podotkli autoři. „Čím více DNA máte, tím větší musí být vaše buňky, aby se do nich všechno vešlo,“ popsali. Pro rostliny větší buňky znamenají, že například póry listů musí být větší, což může způsobit pomalejší růst. Navíc je složitější vytvořit nové kopie celé DNA, což zase omezuje jejich reprodukční schopnosti.

To znamená, že nejmohutnější genomy mají pomalu rostoucí, vytrvalé rostliny, které se nemohou snadno přizpůsobit nepříznivým podmínkám ani čelit dynamické konkurenci. Velikost genomu může také ovlivnit způsob, jakým rostliny reagují na klimatické změny, měnící se využití půdy a další environmentální problémy způsobené člověkem, doplnili autoři studie.

Vědci zatím netuší, co přesně organismy s obří DNA dělají. Předpokládají, že většina z ní je nevyužitá a jde jen o relikt nějakých změn v minulosti. Je ale možné, že věda zatím funkci neodhalila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 8 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 10 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 11 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 12 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 13 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.