Fotograf zachytil z Česka Mezinárodní vesmírnou stanici před slunečním kotoučem

Ve středu odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavých 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Pozoroval a vyfotografoval ji astronom Petr Horálek z centrální linie pásu úkazu nedaleko vesnice Kněžice u Třemošnice.

Kosmická stanice byla v době fotografování 571,5 kilometrů daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za přibližně 90 minut ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad Zemí. Modrá planeta se pod ní podtáčí, takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad lidskými hlavami s větší pravidelností.

Večer a ráno se dá pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasná neblikající „hvězda“, která se přesouvá zpravidla od západu k východu, je-li zrovna období její viditelnosti. Pokud je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.

Jasný a kontrastní objekt

Pozorování přeletů před Sluncem nabízejí snazší zachycení solárních panelů – jednak Slunce je velice jasný a kontrastní objekt, za druhé panely vždy míří ke Slunci a za třetí se správným filtrem se dá Slunce a ISS fotografovat objektivem nad 400 mm i ze stativu.

Nejlepší přelety teprve přicházejí. Jsou to ty, během nichž je Slunce nejvýš nad obzorem kolem poledne (už nyní se blíž k jaru zvedá vysoko nad obzor) a zároveň v té době (když se zrovna schýlí k přeletu ISS) je vzdálenost kosmické stanice od pozorovatele nejkratší a stanice úhlově největší. Jde až o jednu úhlovou minutu, což je rozlišitelné už s menší ohniskovou vzdáleností objektivu.

ISS před Sluncem – mozaika
Zdroj: Petr Horálek

Jak fotit přelety?

„Nadšenci by tak měli volit přelety, které se odehrávají okolo poledne, a použít na ně fotoaparát upevněný na pevném stativu, se snahou získat detaily je dobré mít aspoň 400mm objektiv na plnoformátovém fotoaparátu (neplnoformátovému postačí cca 270 mm). Pochopitelně opravdu krásné detaily zachytí člověk až s teleobjektivem či dalekohledem s ohniskem nad 700 mm,“ doporučuje astronom a fotograf Petr Horálek.

A jak ISS před Sluncem ulovit? „Nejprve je nutné si zvolit lokalitu. Pro hledání nejbližších přeletů ISS před Měsícem nebo Sluncem navštivte tyto stránky, kde zadáte souřadnice svého místa a dojezdovou vzdálenost. Skript vygeneruje seznam nejbližších úkazů a jejich vzdálenosti od vaší lokality. Nejlepší jsou ty, kde ISS má mít úhlovou velikost nad 45 stupňů,“ radí Horálek.

Trasa ISS nad ČR
Zdroj: Petr Horálek

Pro focení kosmické stanice před Sluncem je nutné se vybavit speciálním filtrem na focení Slunce a dát jej před objektiv. Třetí nutnost je přesná časomíra – například hodiny zpřesňované GPS.

„Před samotným záznamem zamíříme na Slunce (objektiv již opatřený filtrem, jinak může dojít k poškození zraku) a co nejlépe doostřit a nastavit vhodnou expozici. Ta by měla být co nejkratší, řádově 1/2500 – 1/4000s. Podle toho také nastavíme ISO. Těsně před přeletem (pouhou sekundu) pak spustit rychlé sekvenční snímání nebo snímání videa,“ říká Horálek.

Přelety jsou velice krátké, zpravidla desítky setin sekundy. „Sekvenční snímání tedy můžeme po dvou sekundách zastavit a zkontrolovat, zda jsme byli úspěšní,“ dodává fotograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...