Florida do močálů vypustí tři čtvrtě miliardy geneticky upravených komárů. Místní protestují

Americké úřady definitivně schválily plány na vypuštění stovek milionů komárů do oblasti Florida Keys v letech 2021–⁠2022. Proti záměru přitom ostře vystupovaly skupiny odpůrců z řad environmentalistů i místních obyvatel.

Pilotní projekt pro floridské močály schválila letos v květnu vládní agentura EPA. Jeho cílem je otestovat v reálných podmínkách, jestli je možné využít geneticky vylepšené komáry k tomu, aby se omezilo jejich množství v přírodě. Druh komár tropický je totiž přenašečem celé řady smrtících chorob, jako je žlutá horečka, zika, horečka dengue nebo arbovirus chikungunya.

Vědci pro tento účel geneticky vytvořili komáry označené jako OX5034. V jejich DNA provedli několik změn, které zaručují, že budou plodit jen samičí potomky, kteří ale zahynou již v larválním stadiu –⁠ a to znamená, že nikdy nedorostou velikosti, kdy už sají krev a přenáší choroby.

Komáry vytvořila v laboratořích britská, Američany vlastněná, společnost Oxitec. Ta už dostala povolení využít je také na další lokalitě, v texaské Harris County.

EPA to schvalovala několik let, posuzovala přitom dopady jak na člověka, tak na přírodu. „Jde o skvělý vývoj, protože naše práce je výsledkem více než desetiletého přelomového výzkumu stovek úžasných lidí z mnoha zemí světa. Všichni chtějí chránit naše komunity před zikou, dengue, žlutou horečkou a dalšími chorobami, které komáři přenášejí,“ uvedl ředitel Oxitecu Grey Frandsen v tiskové zprávě.

„Experiment v duchu Jurského parku“

Za skvělý ho ale rozhodně nepovažují všichni. „S urgentní krizí, které čelí náš národ i stát Florida –⁠ pandemie koronaviru, rasová nespravedlnost, klimatická změna –⁠ naše úřady využily dolary daňových poplatníků na to, aby provedly experiment v duchu Jurského parku,“ kritizuje záměry Jaydee Hansonová, ředitelka organizace International Center for Technology Assessment and Center for Food Safety.

„Co by se mohlo pokazit? Nevíme, protože Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) protizákonně odmítla analyzovat environmentální rizika,“ dodává.

Proč takový risk?

Projekt, který zní jeho kritikům příliš riskantně, nicméně schválilo už sedm amerických vládních agentur. Představuje reakci na situaci před deseti lety, kdy se na Floridě objevily lokální případy horečky dengue –⁠ a úřady nedokázaly situaci vyřešit pomocí klasických osvědčených způsobů, jako jsou insekticidy.

Oxitec už tyto geneticky upravené komáry testoval i v „poli“, a to na Kajmanských ostrovech, v Panamě a Brazílii –⁠ všude podle vyjádření společnosti všechno fungovalo skvěle.
Autoři projektu se neobávají ani narušení potravinového řetězce na Floridě; komár tropický totiž tvoří jen asi jedno procento všech komárů v tomto prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...