Financování české vědy se má zaměřit na řešení koronavirové krize

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, což je zastřešující strategický dokument v této oblasti. Jeho existence je i podmínkou pro čerpání peněz z evropských fondů v období 2021–⁠2027. Kvůli nynější situaci kolem koronavirové epidemie rada do dokumentu doplnila opatření, které má v budoucnu finančně podpořit výzkum zaměřený na urgentní výzvy, včetně obrany proti nákazám typu COVID-19.

„Takzvané opatření č. 27 by mělo umožnit ve velmi operativním módu finančně podpořit výzkum zaměřený na řešení urgentních výzev, jako je například obrana proti nákazám typu COVID-19. Taková možnost doposud nebyla, respektive byla velmi omezená a minimálně flexibilní. Je to ambiciózní plán, ale věřím, že nezbytný,“ uvedl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Schválený návrh teď míří do meziresortního připomínkového řízení.

Nynější situace v boji proti šíření koronaviru podle Dvořáka ukázala význam velkých výzkumných infrastruktur. Uvedl, že v rekordně krátkém čase se i díky nim podařilo znásobit kapacitu testování viru v Česku.

Do testování se zapojila například výzkumná infrastruktura CZ-OPENSCREEN při Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tamní robotická stanice může otestovat na koronavirus až tisíc vzorků denně.

Další špičkové technologické zařízení využité pro boj s koronavirem je v Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomoc s výzkumem koronaviru nabídla také Masarykova univerzita v Brně. Laboratoře, jejichž služby mohou vědecké týmy využít, jsou v brněnském centru CEITEC a centru BIOCEV ve Vestci.

Členové rady pro výzkum, která je poradním orgánem vlády, se kvůli nynějším omezením nesešli osobně, ale diskutovali i hlasovali na dálku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...