Fakulta VŠE ruší bakalářské práce. V době umělé inteligence podle ní nemají smysl

Studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) nebudou od příštího akademického roku psát bakalářské práce. Důvodem je zneužívání generativní umělé inteligence při jejich tvorbě. Studenti budou místo psaní plnit bakalářské projekty, uvádí web E15.cz. Další fakulty VŠE podle něj podobný krok zatím nechystají.

Při dobře zvládnutých dotazech dokáže podstatnou část bakalářské práce vytvořit umělá inteligence (AI). „A protože je nereálné tuto skutečnost odhalit, je namístě nahradit bakalářské práce projekty, kde je více zřejmé, že se jedná o vlastní práci studenta,“ řekl serveru děkan fakulty Jiří Hnilica. Bakalářským projektem může být odborná studijní stáž v zahraničí v kombinaci s podrobnou zprávou o ní, účast na výzkumném projektu nebo podnikatelský projekt.

S nepřiznaným využíváním AI při psaní bakalářských prací chtěla fakulta původně bojovat za pomocí aplikace. „Nicméně po poradě s předními, nejen českými odborníky jsme došli k závěru, že zavést takový systém není reálné,“ uvedl Hnilica. Používání umělé inteligence se fakulta nebrání, studenti ale musí její využití přiznat a správně citovat.

K radikální změně u bakalářských prací přistoupila na VŠE pouze fakulta podnikohospodářská. Další fakulty plošné zavedení jiné než písemné podoby zatím neplánují. Na fakultě informatiky a statistiky ale působí pracovní skupina, která se tématu závěrečných prací v době AI věnuje, diskutuje jejich možné formy a zvažuje i zapojení nových.

Školy a AI

Problémům s rozpoznáním textů napsaných umělou inteligencí čelí nejspíš všechny vysoké školy, uvádí E15. Například Anglo-americká vysoká škola v Praze používá k jejich odhalování program Turnitin. Stejný program slouží také na Univerzitě Karlově. Mluvčí nejstarší české vysoké školy Václav Hájek ale serveru řekl, že kontrolu zásahů umělé inteligence Turnitin zvládá jen v angličtině.

O možnosti nahrazení závěrečných prací se diskutuje na brněnské Masarykově univerzitě (MU), uvedl tamní metodik výukových inovací Jakub Havlíček. Uvažují o jiných formách, jako je například komplexnější projekt nebo portfolio.

Na Právnické fakultě MU už jinou formu závěrečné práce zavádějí. Řada vyučujících mění podobu zakončení svých předmětů a kde to jde, nahrazuje texty úlohami, prezentacemi nebo projekty, píše E15.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...