Extrémy z Karibiku. Výjimečné horko škodí lidem i korálům, úlevu mohou přinést hurikány

Letošní rok je ve znamení mnoha meteorologických a klimatických extrémů a překonávání historických rekordů. Možná trochu v pozadí zájmu, alespoň ze středoevropského hlediska, zůstává Karibská oblast a obecně Střední Amerika. Ale neprávem, i tamní počasí je letos mimořádně extrémní a svým způsobem to ovlivňuje i vznik a vývoj tropických bouří a hurikánů.

Karibská oblast zažívá opakované vlny veder už od přelomu jara a léta, tedy přes čtyři měsíce. Letošní léto bylo na většině území nejteplejším v historii pozorování a například srpen skončil v Dominikánské republice, na Kubě nebo Barbadosu jako nejteplejší měsíc od začátku měření vůbec. Opakovaně, prakticky každý den, jsou překonávány denní, občas i měsíční rekordy. Horké jsou přitom nejen dny, ale i noci.

V této části světa jsou samozřejmě tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia, běžnou záležitostí, v uplynulých dnech byly ale z řady karibských ostrovů hlášeny nejvyšší noční teploty vůbec. Rekordně vysoké minimum zaznamenal například Svatý Kryštof a Nevis, kde minulý týden teplota neklesla pod 29,7 stupňů, Granada měla minimum 29,0 stupňů a turisty oblíbené Curacao 29,1 stupňů. Velmi horko je i na severu Jižní Ameriky. Například ve Francouzské Guyaně bylo dvakrát překonáno absolutní maximum – jeho nová hodnota činí 38,8 stupňů Celsia.

Odchylka teploty mořské vody od dlouhodobého průměru ukazuje v celém Karibském moři i Mexickém zálivu výrazně nadprůměrnou teplotu
Zdroj: Coralreefwatch NOAA

Jedna věc jsou teploty na teploměru, druhá teploty skutečně vnímané člověkem – a ty jsou díky vysoké vlhkosti vzduchu a slabému větru ještě citelně vyšší, často výrazně překračují 40 stupňů, což představuje až extrémní zátěž pro tamní obyvatele. Proto většina států v oblasti vydala varování před vysokými teplotami a možnými negativními dopady.

Tepelný stres se nedá vydržet dlouho

Extrémní teplo nepředstavuje nebezpečí jen pro lidi, ale také pro mořský život. Rekordní teploty hlásí povrchová mořská voda jak v Karibském moři, tak přilehlých oblastech tropického Atlantiku severně a východně od Karibiku, a také v Mexickém zálivu. Nadprůměrně teplá voda působí tepelný stres na mořské živočichy s obzvlášť závažnými dopady pro korálové útesy. V celé Karibské pánvi, ale i Mexickém zálivu a zejména u břehů Floridy dochází k alarmujícímu nárůstu bělení korálů.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Bělení korálů je přitom jedním z nejviditelnějších známek změny klimatu v mořském prostředí, protože koráli jsou velmi citliví na změny prostředí. Oteplování Země pro ně představuje obrovské nebezpečí, což se následně odráží v ekologických i ekonomických dopadech v oblastech s jejich výskytem. Zejména floridští koráli nebyli nikdy vystaveni takovému rozsahu tepelného stresu jako letos.

Střední Amerika zažila velmi teplé léto s odchylkami kolem 4 °C nad průměrem 1979–2000
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Pro účely možného dopadu tepelného stresu na korály vydává americká NOAA dvě možné úrovně varování – při překročení 2. úrovně hrozí masivní rozsáhlé bělení a odumírání korálů. Právě této úrovně bylo letos v oblasti Floridy dosaženo vůbec poprvé v historii vydávání těchto výstrah, tedy od roku 1985. Kumulativní tepelný stres dosáhl dokonce skoro trojnásobku předchozího rekordu. A nejen to, letos nastal tepelný stres už o pět až šest týdnů dříve než obvykle.

Hurikány přinesou úlevu

V následujících týdnech už bude klesat množství dopadajícího slunečního záření, což znamená i postupné snižování teploty vody. Přesto lze pokles teploty moře pod úroveň nepředstavující nebezpečí pro korály čekat až ve druhé polovině podzimu. Jistou úlevu by mohly přinést hurikány. Ty totiž jednak zastíní povrch vody svou oblačností, dále srážky z nich vypadávající ochladí povrchové vrstvy moře, a konečně vítr vede k promíchávání vody do značných hloubek – tím se k povrchu dostává chladnější voda.

Míra tepelného stresu pro korály (dolní graf) v oblasti Florida Keys dosahuje letos rekordně vysoké hodnoty, ve srovnání s dosavadním maximem je téměř trojnásobná
Zdroj: Clivate.gov

Nadprůměrně teplé moře vzniku a vývoji hurikánů napomáhá, jak ostatně můžeme sledovat z letošního mimořádně aktivního průběhu hurikánové sezony v Atlantiku. Pro samotnou oblast Karibského moře ale situace není tak jednoznačná. Proti vzniku tam totiž působí poměrně výrazný střih větru, tedy změna směru a rychlosti větru s výškou, který je typický pro období s výskytem jevu El Niño.

Ostatně i v tuto chvíli se vyskytují dvě tlakové níže východně od Karibské oblasti – slábnoucí tropická deprese Rina a sílící tropická bouře Philippe. Ani jeden z těchto systémů ale k Floridě nebo do oblasti Karibiku nemíří. Na druhé straně, v příštích týdnech je vznik hurikánů v Karibiku přece jen o něco pravděpodobnější, protože právě v říjnu a listopadu se v této oblasti hurikánům daří obecně lépe než v první polovině hurikánové sezony.

Očekávané sedmidenní maximum míry tepelného stresu ve střední Americe – tmavě červené oblasti označují regiony s překročením úrovně, při které hrozí masivní bělení a následné odumírání korálů
Zdroj: Coralreefwatch NOAA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...