Evropští vědci připravují antikoncepční „pasti“ na invazní a přemnožené druhy

Vědci v Británii a dalších evropských zemích se snaží přijít na nejlepší způsob, jak za pomoci hormonální antikoncepce regulovat invazivní druhy volně žijících zvířat, jako je holub, prase divoké či veverka popelavá. Plní kvůli nim speciální krmítka pomazánkami z lískových oříšků a zrní s příměsí antikoncepce. Věří, že by to mohl být humánnější a účinnější způsob kontroly populací, které byly dříve tráveny, stříleny nebo chytány do pastí, napsal list The Guardian.

Cílem je najít „kreativní řešení“, řekla Giovanna Masseiová z univerzity v Yorku. „Hlavním poselstvím je, že ekonomický a environmentální dopad volně žijících živočichů celosvětově roste a docházejí nám možnosti,“ upozornila vědkyně. „Tradiční metody, jako je vybíjení, jsou neúčinné, mohou být nehumánní, neudržitelné, škodlivé pro životní prostředí a veřejnost se proti nim staví stále více,“ dodala.

Veverky popelavé jsou problémem zejména v Británii. Tento nepůvodní druh sem byl poprvé dovezen ze Spojených států v 19. století jako okrasa pro honosné domy. Ve velkém se však rozšířil a způsobil lokální vymírání původních veverek obecných. Kromě toho poškozuje lesy odíráním kůry. Odhaduje se, že tento druh způsobuje v Anglii a Walesu ztráty na dřevě ve výši 37 milionů liber (přes jednu miliardu korun) ročně. Podle průzkumu Královské lesnické společnosti (RFS) jsou veverky popelavé považovány za větší hrozbu pro listnaté stromy než jeleni či patogeny.

Britští vědci proto nyní experimentují s podáváním orální (ústy přijímané) antikoncepce ukryté v lískové pomazánce ve speciálních krmítkách, která mohou otevřít pouze veverky popelavé, nikoli obecné. Předběžné výsledky naznačují, že metoda funguje. Holubi by zase mohli být každé ráno krmeni směsí kukuřičných zrn obsahujících antikoncepční prostředek.

„Opravdu to milují, je to velmi snadné,“ řekl veterinární konzultant Marco Pellizzari. V Londýně jsou kandidátem na zařazení do programu i nepůvodní papoušci, ale znamenalo by to požádat obyvatele, kteří je běžně krmí na svých zahradách, aby jim podávali potravu s antikoncepcí. V celé kontinentální Evropě a Skandinávii prudce přibylo divokých prasat. Předpokládá se, že tento nárůst souvisí s mírnějšími zimami. Někteří divočáky považují za škůdce, protože vyrývají kořeny na orné půdě, přežvykují odpadky a způsobují dopravní nehody.

Antikoncepční pasti pro divočáky

I přes odstřel se jejich počty stále zvyšují a zároveň klesá počet lidí, kteří je chtějí lovit. Vědci proto testují pilotní program, v jehož rámci by jim byla podávána antikoncepční pilulka pomocí zařízení, která mohou zvedat pouze divočáci pomocí svých rypáků. Krmítka fungují, ale orální antikoncepce pro ně zatím nebyla vyvinuta.

Mnoho zemí zároveň zakazuje používání rodenticidů hubících hlodavce, neboť mají tyto přípravky dopad na ostatní zvířata, včetně dravých ptáků, kteří uhynuli po pozření otrávených zdechlin. Chemikálie jsou také považovány za nehumánní, protože zvířata mohou po jejich pozření trpět několik dní, než uhynou. Přesto hlodavci představují významnou hrozbu pro zemědělství a také přenášejí nemoci na hospodářská zvířata.

Alternativou by tedy mohlo být také v tomto případě podávání antikoncepce. Divocí koně ve Spojených státech ji už dostávají, stejně jako sloni mimo Krugerův národní park, jimž je podávána injekčně. Vědci se zabývají také možností podávání antikoncepce jelenům, ale zatím nebyla navržena žádná perorálně podávaná pro pasoucí se zvířata. V Británii přitom žije více jelenů než kdykoli za posledních tisíc let, což způsobuje rozsáhlé škody na lesních porostech. Řada expertů varuje před přemnožením vysoké a černé zvěře i v Česku.

Toto možné řešení ale není bez odpůrců. Existují totiž obavy, že používání přípravků na bázi syntetických hormonů by mohlo vést k tomu, že se do životního prostředí dostanou estrogenní chemické látky, které mají negativní účinky, například feminizaci rybích samců. Zatím se také neví, jaký by mělo na dravé ptáky dopad sežrání hlodavce, který pozřel nějaký antikoncepční přípravek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 44 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...