Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.

Podle Evropské kosmické agentury představuje hmyz možná ideální potravu pro vesmírné prostředí. Prokázal, že mimozemské prostředí zvládá bez problémů dávno před lidmi – první octomilky se tam dostaly už roku 1947 na americké raketě V-2.

„Tito odolní živočichové, kteří jsou nutričně bohatí, představují atraktivní možnost pro evropské vědce, kteří studují spolehlivé zdroje potravy pro dlouhodobé mise. Konzumace hmyzu není nic neobvyklého: každý den ho jedí miliardy lidí. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství lidé po celém světě konzumují více než dva tisíce druhů hmyzu,“ popsala ESA.

Nový výzkum jde do detailů

Evropská kosmická agentura v listopadu sestavila tým odborníků na potraviny, biologii a vesmír z celé Evropy, kteří mají za cíl prozkoumat, jestli by se hmyz mohl stát běžnou součástí jídelníčku astronautů, zejména na delších misích.

„Hmyz se ve vesmírném prostředí zdá být docela dobře přizpůsobivý. Má dobrou schopnost odolávat fyzickému stresu,“ uvedla Asa Berggrenová, profesorka na Švédské univerzitě zemědělských věd a hlavní autorka studie, která vyšla v časopise Frontiers in Physiology. „Tito drobní živočichové také velmi dobře využívají látky, které my lidé nemůžeme jíst, pro svůj vlastní růst a poskytují nám tak výživnou potravu,“ dodává Asa.

Experimentální obydlí pro octomilky na vesmírnou misi
Zdroj: ESA

Tým v těchto drobných tvorech objevil jasný potenciál pro recyklaci živin a udržitelnou produkci bílkovin. Než se však hmyz mohl dostat na vesmírné menu, evropští vědci nejprve chtěli pochopit, jak mikrogravitace ovlivňuje klíčové biologické procesy, jako jsou životní cykly, fyziologie a reprodukce.

Orbitální hmyzí hotýlek

Od doby, kdy se octomilky dostaly do kosmu, se staly standardním modelem pro výzkum fyziologie, chování a vývoje ve vesmíru. Podařilo se jim dokončit celý svůj životní cyklus v mikrogravitaci, od oplodnění až po dospělé jedince schopné produkovat potomstvo.

Následovalo mnoho dalších: čmeláci, mouchy domácí, housenky a mravenci. Mravenci navíc prokázali pozoruhodnou schopnost přichytit se k povrchu. Jiné druhy jako strašilky se ale ukázaly jako mizerní astronauti, protože měly potíže s pohybem, zářením i reprodukcí.

Porozumění mechanismům, díky nimž organismy přežívají ve vesmíru, může otevřít nové dveře v biologických vědách.

Oběd s mnoha nožičkama

Na Zemi se hmyz konzumuje z více důvodů: pro svou chuť, pro svou výživnou hodnotu, ale také pro to, jak snadno se získává. V Evropě se také stává součástí udržitelnějších potravinových systémů.

Realitou je, že červi a další hmyz jsou vynikajícím zdrojem bílkovin, mastných kyselin, železa, zinku a vitamínů skupiny B, jejichž hodnoty jsou často srovnatelné nebo vyšší než u masa, ryb a luštěnin. Současně nemají žádné vedlejší zdravotní dopady, pokud se získávají hygienicky, což ale platí pro jakoukoliv potravinu.

Pro vesmírný výzkum patří mezi nejčastěji používané bezobratlé živočichy cvrček domácí a moučný červ (neboli larva potemníka). Oba druhy byly v roce 2023 schváleny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin k prodeji a lidské spotřebě: mouka umletá z larev cvrčků je zdrojem bílkovin, běžně se používá k výrobě chleba, těstovin a krekrů.

Samantha Cristoforettiová s hmyzími tyčinkami na ISS
Zdroj: ESA

A ani v kosmu už tento druh jídla není novinkou. Astronautka ESA Samantha Cristoforettiová si už zabalila cereální tyčinku s borůvkami a cvrččí moukou na svou vesmírnou misi v roce 2022.

Kudy vede výzkum

Celkový obraz vlivu vesmíru na hmyz je stále neúplný. Většina dostupných údajů je stará – mnoho experimentů bylo provedeno v letech 1960 až 2000 – a roztříštěná mezi různé mise.

Celkový obraz vlivu vesmíru na hmyz je tak podle ESA zatím stále ještě nedostatečný. Vědci teď proto chtějí testovat hmyzí druhy, které by mohly během svého pobytu na oběžné dráze dokončit všechny fáze svého vývoje. Za tímto účelem ESA a její partneři v současné době navrhují nové experimenty zaměřené na vliv mikrogravitace na hmyz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...