Evropský výzkum našel u rovníku Marsu obří množství ledu. Je navrstvený jako lasagne, zaplnil by vodou Rudé moře

Větrem ošlehané hromady prachu anebo vrstvy ledu? Sonda ESA Mars Express znovu prozkoumala jeden z nejzáhadnějších útvarů Marsu, aby objasnila jeho složení. Výsledky naznačují, že pod povrchem Rudé planety se táhnou vrstvy vodního ledu. Jde o vůbec největší množství vody, jaká kdy byla v této části planety nalezena.

Když před více než patnácti lety sonda Mars Express zkoumala formaci Medusae Fossae (MFF), odhalila mohutné usazeniny v hloubce až 2,5 kilometru. Z těchto prvních pozorování ale nebylo jasné, čím jsou tyto usazeniny tvořené. Vědci tak mohli dlouho jen divoce spekulovat, co by to mohlo být. Až nový výzkum teď přinesl odpověď. Odpověď, která vědce nezklamala.

„Znovu jsme prozkoumali MFF pomocí novějších dat z radaru MARSIS sondy Mars Express a zjistili jsme, že usazeniny jsou ještě silnější, než jsme si mysleli: mají až 3,7 kilometru,“ uvedl Thomas Watters ze Smithsonian Institution, který vedl jak původní výzkum, tak i ten nový. „Je úžasné, že tyto radarové signály odpovídají tomu, co bychom očekávali od vrstevnatého ledu, a jsou podobné signálům, které známe z polárních čepiček Marsu. A o nich víme, že jsou velmi bohaté na led.“

Tohoto ledu je obrovské množství. Pokud by celý roztál, pokryl by celou planetu mořem – vrstvou vody hlubokou 1,5 až 2,7 metru. Je to vůbec největší množství vody, jaké kdy bylo v této části Marsu nalezeno. A ještě jedno srovnání: je jí asi tolik, že by zcela zaplnila Rudé moře na Zemi.

Medusae Fossae Formation
Zdroj: ESA

Marsovské lasagne

Formace MFF se skládá z několika útvarů o průměru stovek kilometrů a hloubce několika kilometrů. Tyto útvary se nacházejí na hranici mezi Marsovskou vysočinou a nížinou a jsou pravděpodobně největším zdrojem prachu na Marsu a současně jedním z nejrozsáhlejších nalezišť na planetě. 

Prvotní pozorování ze sondy Mars Express ukázala, že MFF je relativně průhledný pro radary a má nízkou hustotu, což jsou vlastnosti, které se předpokládají u ledovcových usazenin. Vědci ale nemohli vyloučit ani méně optimistickou možnost: že tyto útvary jsou ve skutečnosti obřími jezery prachu navátého větrem, sopečného popela anebo sedimentů. To by bylo mnohem méně zajímavé pro poznání minulosti Marsu – pouhý prach samozřejmě není ani zdaleka tak důležitý pro poznání minulosti jako zamrzlá voda.

„A tady přicházejí na řadu nová radarová data! Vzhledem k tomu, jak je MFF hluboký, pokud by byl pouhou obří hromadou prachu, očekávali bychom, že se pod vlastní vahou zhutní,“ popsala spoluautorka studie Andrea Cicchettiová z Národního institutu pro astrofyziku v Itálii. „To by ale vytvořilo něco mnohem hustšího, než co ve skutečnosti vidíme pomocí sondy MARSIS. Když jsme modelovali, jak by se chovaly různé materiály bez ledu, nic z toho nedokázalo vysvětlit vlastnosti MFF – zkrátka pro vysvětlení potřebujeme led.“

Nové výsledky naznačují, že MFF se ve skutečnosti skládá z vrstev prachu a ledu – podobně jako obří lasagne. Tohle všechno je překryté vrstvou suchého prachu nebo popela o tloušťce několika set metrů – jako sýr, který zalil lasagne. Ten chrání útvar před vlivy z vnějšího prostředí.

Vlhká, nikoliv suchá planeta

Mars sice v současné době vypadá jako suchý svět, jeho povrch je ale plný důkazů o tom, že kdysi byl částečně pokrytý vodou. Vědci tam už našli vyschlá říční koryta, pravěké oceány, jezera a údolí vymletá vodou. Na Marsu jsou navíc významné zásoby vodního ledu, zejména na pólech.

Obrovské zásoby ledu v blízkosti rovníku, které se pravděpodobně skrývají pod suchým povrchem MFF, nemohly vzniknout za současného klimatu planety. Musely vzniknout v předchozí klimatické epoše.

„Nejnovější analýza zpochybňuje naše chápání vzniku Medusae Fossae. Přináší ale stejně tolik otázek jako odpovědí,“ doplňuje Colin Wilson z ESA. „Kdy se tyto ledové usazeniny vytvořily a jak vypadal Mars v té době? Pokud se potvrdí, že se jedná o vodní led, změní tato masivní ložiska naše chápání historie klimatu na Marsu. Jakákoli zásobárna dávné vody by byla fascinujícím cílem pro lidský nebo robotický průzkum.“

Nahrávka pro lidskou kolonizaci

Rozsah a umístění těchto ledových ložisek z nich dělají poklad pro budoucnost lidstva na Marsu. Mise na Rudou planetu totiž budou muset přistávat v blízkosti rovníku planety, tedy daleko od polárních čepiček bohatých na led nebo ledovců ve vysokých zeměpisných šířkách. A jako zdroj budou potřebovat vodu, takže nalezení ledu v této oblasti je pro lidské mise na planetu téměř nutností.

„Bohužel jsou tato ložiska pokryta stovkami metrů prachu, takže v horizontu několika příštích desetiletí jsou nepřístupná. Každý nalezený kousek ledu nám ale pomůže vytvořit si lepší představu o tom, kde voda na Marsu tekla dříve a kde ji lze nalézt dnes,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 23 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...