Evropský supervulkán Flegrejská pole se možná probouzí. Nachází se v hustě obydlené oblasti

Sopka Flegrejská pole u Neapole by mohla být blíže k erupci. Uvedl to ve své zprávě tým anglických a italských vědců, který chování této sopky zkoumal i za použití nových modelů. Nejnovější data podle nich ukazují, že vulkán vstoupil do nové fáze, kdy hrozí prolomení jeho povrchu a možná erupce lávy. Erupci přitom nemusí předcházet nápadná aktivita sopky, uvedla agentura AFP.

Flegrejská pole se nacházejí západně od Neapole. Jedná se o takzvanou kalderu, neboli kotlovitou prohlubeň, jejíž aktivita se mimo jiné vyznačuje poklesem nebo naopak růstem výšky povrchu. Sopka se nachází v hustě obydlené oblasti, kde žije na půl milionu lidí. V oblasti je například město Pozzuoli, kde žije na 75 tisíc lidí.

Simulace erupce Flegrejských polí:

Tým londýnské univerzity UCL a italského geofyzikálního ústavu INGV zkoumal chování sopky za použití nových modelů. Podle nich kaldera vstoupila do nové neelastické fáze, kdy jsou pravděpodobnější zlomy povrchu, úniky magmatického materiálu či erupce.

Podmínky pro erupci

„Neříkáme, že nastane erupce, ale tvrdíme, že podmínky pro ni jsou příznivější,“ uvedl jeden z autorů studie, kterou zveřejnil časopis Nature a šéf vědeckého týmu Christopher Killburn. Podle vědců by erupci mohly předcházet „relativně slabé náznaky“, například růst úrovně povrchu nebo pokles počtu zemětřesení.

„Pravděpodobnější jsou menší erupce,“ tvrdí další z autorů studie Stefano Carlino. Velmi silná erupce je podle něj velmi málo pravděpodobná. Poslední silná erupce Flegrejských polí nastala v roce 1538. Podle některých teorií erupce sopky před 30 tisíci lety přispěla k vyhubení neandertálců.

Opatrnost vulkanologů

Podle italského ústavu INGV nemají zatím výsledky studie „přímé dopady na opatření na ochranu obyvatelstva“. Velký dopad na obyvatele může mít ale i samotné stoupání úrovně povrchu – například tím, že jeho vlivem dojde k poškození silnic, domů nebo zemědělské půdy. Kvůli zvýšené aktivitě sopky bylo nutné už v osmdesátých letech evakuovat na 40 tisíc lidí.

V neapolské oblasti je pravidelně monitorovaná i další sopka, Vesuv, jejíž výbuch v roce 79 zničil několik měst v okolí, například Pompeje. Evakuační plány italské vlády pracují se scénářem, podle kterého by mohla nastat erupce s obdobnou silou jako v roce 1631, kdy zahynulo na pět tisíc lidí.

Co je supervulkán?

Flegrejská pole se někdy označují jako supervulkán. Tento termín se používá u sopek schopných svou erupcí vyvrhnout víc než jeden tisíc kubických kilometrů hmoty. To je tisíckrát více než většina historických erupcí. Na Zemi se nachází několik doložených supervulkánů, jejichž dřívější erupce způsobily katastrofy globálních rozměrů. Klima je ale z geologického hlediska ovlivněno jen na krátkou dobu a katastrofy nemusejí být tak zničující.

Tento italský vulkán je na hranici definice supersopky; jeho erupce před 35 tisíci roky měla explozivní sílu úrovně označované jako VEI-7, do ovzduší tedy sopka vychrlila sto až tisíc km³ vyvrženého materiálu. Šlo o jednu z nejsilnějších erupcí na evropském kontinentu s globálními následky. Jednalo se jen o polovinu slabší explozi, než byla poslední exploze supervulkánu v Yellowstone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...