Evropský supervulkán Flegrejská pole se možná probouzí. Nachází se v hustě obydlené oblasti

Sopka Flegrejská pole u Neapole by mohla být blíže k erupci. Uvedl to ve své zprávě tým anglických a italských vědců, který chování této sopky zkoumal i za použití nových modelů. Nejnovější data podle nich ukazují, že vulkán vstoupil do nové fáze, kdy hrozí prolomení jeho povrchu a možná erupce lávy. Erupci přitom nemusí předcházet nápadná aktivita sopky, uvedla agentura AFP.

Flegrejská pole se nacházejí západně od Neapole. Jedná se o takzvanou kalderu, neboli kotlovitou prohlubeň, jejíž aktivita se mimo jiné vyznačuje poklesem nebo naopak růstem výšky povrchu. Sopka se nachází v hustě obydlené oblasti, kde žije na půl milionu lidí. V oblasti je například město Pozzuoli, kde žije na 75 tisíc lidí.

Simulace erupce Flegrejských polí:

Tým londýnské univerzity UCL a italského geofyzikálního ústavu INGV zkoumal chování sopky za použití nových modelů. Podle nich kaldera vstoupila do nové neelastické fáze, kdy jsou pravděpodobnější zlomy povrchu, úniky magmatického materiálu či erupce.

Podmínky pro erupci

„Neříkáme, že nastane erupce, ale tvrdíme, že podmínky pro ni jsou příznivější,“ uvedl jeden z autorů studie, kterou zveřejnil časopis Nature a šéf vědeckého týmu Christopher Killburn. Podle vědců by erupci mohly předcházet „relativně slabé náznaky“, například růst úrovně povrchu nebo pokles počtu zemětřesení.

„Pravděpodobnější jsou menší erupce,“ tvrdí další z autorů studie Stefano Carlino. Velmi silná erupce je podle něj velmi málo pravděpodobná. Poslední silná erupce Flegrejských polí nastala v roce 1538. Podle některých teorií erupce sopky před 30 tisíci lety přispěla k vyhubení neandertálců.

Opatrnost vulkanologů

Podle italského ústavu INGV nemají zatím výsledky studie „přímé dopady na opatření na ochranu obyvatelstva“. Velký dopad na obyvatele může mít ale i samotné stoupání úrovně povrchu – například tím, že jeho vlivem dojde k poškození silnic, domů nebo zemědělské půdy. Kvůli zvýšené aktivitě sopky bylo nutné už v osmdesátých letech evakuovat na 40 tisíc lidí.

V neapolské oblasti je pravidelně monitorovaná i další sopka, Vesuv, jejíž výbuch v roce 79 zničil několik měst v okolí, například Pompeje. Evakuační plány italské vlády pracují se scénářem, podle kterého by mohla nastat erupce s obdobnou silou jako v roce 1631, kdy zahynulo na pět tisíc lidí.

Co je supervulkán?

Flegrejská pole se někdy označují jako supervulkán. Tento termín se používá u sopek schopných svou erupcí vyvrhnout víc než jeden tisíc kubických kilometrů hmoty. To je tisíckrát více než většina historických erupcí. Na Zemi se nachází několik doložených supervulkánů, jejichž dřívější erupce způsobily katastrofy globálních rozměrů. Klima je ale z geologického hlediska ovlivněno jen na krátkou dobu a katastrofy nemusejí být tak zničující.

Tento italský vulkán je na hranici definice supersopky; jeho erupce před 35 tisíci roky měla explozivní sílu úrovně označované jako VEI-7, do ovzduší tedy sopka vychrlila sto až tisíc km³ vyvrženého materiálu. Šlo o jednu z nejsilnějších erupcí na evropském kontinentu s globálními následky. Jednalo se jen o polovinu slabší explozi, než byla poslední exploze supervulkánu v Yellowstone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...