Evropské úřady schválily novou vakcínu proti covidu. Má pomoci s podzimní vlnou

Regulační orgány Evropské unie doporučily schválit aktualizovanou vakcínu proti covidu-19 od společnosti Pfizer a jejího německého partnera BioNTech. Nová verze očkování s názvem 22UAy.DE je zaměřena na variantu omikronu XBB.1.5, která v současné době převažuje.

Vakcína s názvem Comirnaty má sloužit k prevenci vážného průběhu covidu-19 u dospělých a dětí; dávkování závisí na předchozím očkování.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že její Výbor pro humánní léčivé přípravky doporučil aktualizovanou vakcínu pro děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let jako součást nebo celou základní třídávkovou očkovací sérii v závislosti na počtu předchozích dávek. U osob, které v minulosti absolvovaly už základní očkování proti covidu nebo se předtím nakazily virem SARS-CoV-2, by se mohlo jednat o jednu dávku, dodal výbor.

Nahrávám video

Dospělí a děti od pěti let, kteří chtějí očkování, by měli podstoupit jednu dávku bez ohledu na historii očkování proti covidu, uvedl výbor.

Současný stav pandemie

Pfizer není jediný výrobce vakcín, který vypracoval před očekávanou sezonou respiračních nemocí novou verzi vakcíny proti novému koronaviru. Také společnosti Moderna a Novavax na základě prognóz o tom, jaká varianta bude dominantní, vytvořily své vlastní verze svých očkovacích látek zaměřené na subvariantu viru XBB.1.5. V současné  době sice koluje i mnoho dalších variant (včetně výrazně zmutované BA.2.86 nebo EG.5.1. zvané Eris), ale většinu převažujících nákaz celosvětově tvoří právě různé podtypy XBB.1.5.

Společnosti Pfizer a BioNTech podaly žádost o schválení aktualizovaných vakcín už také u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, přičemž rozhodnutí se očekává v nejbližších dnech.

Doporučení vydaná výborem Evropské agentury pro léčivé přípravky ještě musí formálně schválit Evropská komise. „Vakcína pro letošní sezonu je připravena k odeslání, jakmile bude přijato konečné regulační rozhodnutí, aby se lidé v celé Evropě mohli lépe chránit před onemocněním covid-19, protože riziko stoupá,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla.

Stejně jako u jiných očkovacích látek proti covidu-19 vnitrostátní orgány v členských státech EU určí, jak tuto očkovací látku používat ve vnitrostátních očkovacích kampaních, přičemž zohlední faktory, jako je míra infekce a hospitalizace, riziko pro zranitelné osoby a dostupnost očkovací látky, uvádí Státní zdravotní ústav.

Kdy bude v Česku

Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že vakcína s novým složením zaměřená na omicron XBB.1.5 by měla dorazit na podzim. „Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo.

Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v dohledné době.

Jak vakcína funguje

Upravené vakcíny fungují stejným způsobem jako původní vakcíny, popisuje Státní zdravotní ústav. Tato vakcína obsahuje molekuly nazývané mRNA, které mají návod pro tvorbu takzvaného spike proteinu (bílkoviny) subvarianty omicron XBB.1.5 viru SARS-CoV-2, viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Spike protein je protein na povrchu viru, který virus potřebuje ke vstupu do lidských buněk a může se lišit mezi variantami viru.

Když je člověku podána vakcína, některé z jeho buněk si přečtou instrukce mRNA a dočasně produkují spike proteiny. Imunitní systém člověka pak rozpozná tento protein jako cizorodý a aktivuje proti nim přirozenou obranu – protilátky a buňky imunitního systému.

Pokud později očkovaná osoba přijde do kontaktu s virem, imunitní systém rozpozná spike protein na jeho povrchu a bude připraven se mu rychleji a účinněji bránit. Protilátky a imunitní buňky mohou chránit před covidem-19 tím, že spolupracují na usmrcení viru, zabraňují jeho vstupu do buněk těla a ničí infikované buňky.

Vakcína Comirnaty byla poprvé registrována v EU v prosinci 2020, přičemž upravené verze zaměřené na kmeny BA.1 a BA.4-5 získaly registraci v září 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...