Evropská sonda s českým podílem Juice má problémy. Marně se pokouší vysunout anténu

Sonda Juice Evropské kosmické agentury (ESA), která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má obtíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídicí středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček.

Na projektu pod hlavičkou ESA pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, výraznou stopu na ní  zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.

Anténa RIME (Radar for Icy Moons Exploration, Radar pro průzkum ledových měsíců) bude po vysunutí měřit 16 metrů. Ze snímků z monitorovací kamery je patrné, že se anténa každým dnem vysouvá o něco víc, poznamenala ESA. Teď dosahuje asi třetiny zamýšlené délky.

Uvolnění z montážního držáku nejspíš brání malá součástka, stačil by tedy posun o několik milimetrů. „Další kroky k úplnému rozvinutí antény zahrnují zážeh motoru, který sondou trochu zatřese, a následnou sérii rotací, při nichž se Juice otočí, čímž se zahřeje držák a radar, které jsou v současné době v chladném stínu,“ nastínila ESA.

Nahrávám video

Pohled pod led

Přístroj RIME je radar pronikající ledem určený ke studiu povrchu a podpovrchové struktury ledových měsíců Jupiteru až do hloubky devíti kilometrů. Vědci mají na vyřešení problému ještě asi dva měsíce. Všechna ostatní zařízení na sondě podle agentury fungují výborně.

ESA na projektu pracuje od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílely více než dva tisíce lidí z 23 zemí, včetně českých vědců a podniků.

Sonda Juice
Zdroj: ČT24

Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů nebo čidel elektrického a magnetického pole, které kromě ledových měsíců prozkoumají například i atmosféru a magnetosféru Jupitera.

Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájecího zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...