Evropa poprvé zaznamenala nákazu virem Oropouche

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

Itálie oznámila, že zaznamenala vůbec první případ horečky Oropouche, současně jde o vůbec první případ této nebezpečné nemoci v kontinentální Evropě.

Pacient diagnostikovaný v Itálii se nedávno vrátil z cesty do Karibiku, informoval italský list Il Messaggero s odvoláním na tamní zdravotnické úřady.

Virus, který trápí Ameriku

Onemocnění virem Oropouche se přenáší kousnutím infikovaných mušek a komárů. Je to podobně jako mnoho jiných nemocí současnosti (včetně covidu) takzvaná zoonóza – původně se totiž vyskytoval u zvířat. V tomto případě konkrétně hlavně lenochodů.

Toto onemocnění se už od poloviny dvacátého století vyskytuje ve Střední a Jižní Americe a v Karibiku, ale v některých zemích byl až letos zaznamenán prudký nárůst diagnostikovaných případů. V Brazílii bylo v roce 2024 zatím hlášeno více než pět a půl tisíce případů, zatímco v roce 2023 to bylo jen 840 případů.

Nemoc dostala jméno podle stejnojmenné řeky v Trinidadu a Tobagu, kde byla poprvé identifikována.

Nemoc se ale šíří i do zemí, kde dosud nebyly případy horečky Oropouche zjištěny vůbec. 11. června WHO oznámila historicky první ohnisko nákazy na Kubě, přičemž nešlo o pár izolovaných případů, ale rovnou o sedmdesát potvrzených nemocných. „Jedná se o první zjištění onemocnění v zemi, proto je populace pravděpodobně vysoce vnímavá a existuje značné riziko zjištění dalších případů,“ uvádí se ve zprávě.

To zjednodušeně znamená, že dopady nemoci mohou být horší než v oblastech, kde se šíří už desítky let – tam už si totiž lidé mohli vytvořit nějaké protilátky. Podobně jako u covidu: na začátku pandemie byli lidé „imunitně naivní“, takže u nich měla nemoc těžší průběh než později, kdy už protilátky získali ať už očkováním, nebo právě nákazou.

Jako dengue

Horečku Oropouche způsobuje virus Oropouche, který se přenáší nejčastěji kousnutím mušky Culicoides paraensis. Neexistují zatím žádné důkazy o přenosu nemoci z člověka na člověka. Příznaky jsou podobné jako u horečky dengue.

První problémy se objeví asi čtyři až osm dní po kousnutí a velmi rychle se pak zhoršují. Jsou podobné jako u jiných viróz, podle WHO se dají srovnat s průběhem horečky dengue. Mezi příznaky patří horečka, bolesti hlavy, zimnice, ztuhlost kloubů a někdy i nevolnost a zvracení. Většina pacientů se zotaví přibližně za sedm dní. Podle WHO jsou závažné případy vzácné.

Bohužel zatím proti tomuto onemocnění není k dispozici žádná vakcína ani specifická antivirová léčba. Hlavně proto, že až doposud byla nemoc spíše vzácná a neměla příliš vážný průběh. Některé nové výzkumy ale upozorňují, že u lidí se zdravotními komplikacemi může být průběh horší.

Epidemiologové zatím nepřišli s vysvětlením, proč by se horečka Oropouche měla právě nyní začít tak rychle šířit. Zatím se o ní také ví příliš málo na to, aby vědci mohli svá tvrzení opřít o seriózní důkazy. Dá se ale předpokládat, že vliv má změna klimatu a také odlesňování, uvádí německý deník Deutsche Welle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 17 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 18 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 19 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.