Evropa nezvládá spalničky. Za rok jich přibylo pětačtyřicetkrát

Výskyt spalniček v Evropě se za loňský rok zvýšil 45krát. Uvedla to stanice BBC s odvoláním na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), podle níž je nutné dalšímu šíření této vysoce nakažlivé nemoci zabránit naléhavými opatřeními.

V roce 2023 se spalničkami nakazilo přibližně 42 200 osob, zatímco za celý rok 2022 to bylo 941 lidí. Podle WHO je to důsledek toho, že během pandemie covidu-19 se proti této nemoci naočkovalo méně dětí.

„Očkování je jediným způsobem, jak děti před touto potenciálně nebezpečnou nemocí ochránit,“ uvedl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge. Za znepokojivou označil skutečnost, že WHO v souvislosti se spalničkami evidovala také 21 tisíc hospitalizací a bohužel i pět úmrtí. V roce 2021 vynechalo podle WHO dávku vakcíny proti spalničkám téměř 40 milionů dětí, z nichž 25 milionů vynechalo první dávku a dalších 14,7 milionu vynechalo druhou dávku.

Proočkovanost klesá

Míra proočkovanosti první dávkou takzvané MMR vakcíny, která chrání proti spalničkám, klesla v celé Evropě z 96 procent v roce 2019 na 93 procent v roce 2022. Podíl lidí s druhou dávkou této vakcíny se pak ve stejném období snížil z 92 procent na 91 procent. Tento zdánlivě malý pokles znamená, že během těchto let vynechalo očkování proti spalničkám více než 1,8 milionu dětí v Evropě, připomíná BBC.

Spalničky jsou jednou z nejnakažlivějších lidských nemocí a podle expertů je pro zastavení jejich šíření zapotřebí 95procentní pokrytí dvoudávkovým očkováním. V posledních letech za tímto cílem zaostávají i mnohé evropské země.

Spalničky v Česku: případů přibývá

Status země, v níž byly spalničky vymýceny, ztratila také Česká republika, když se v letech 2017 až 2019 objevily stovky případů.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Díky povinnému očkování byl na začátku jednadvacátého století výskyt spalniček v České republice minimální, lékaři museli řešit do třiceti případů ročně. V drtivé většině se to týkalo případů lidí, kteří byli očkováni jen jednou dávkou vakcíny, anebo vůbec.

Když roku 2018 přibylo v České republice 203 případů spalniček, bylo to nepříjemné překvapení. Další roky ale byly ještě horší: v prvních sedmi měsících roku 2019 to bylo celkem 579 případů, z nichž 55 případů bylo importováno ze zahraničí.

Nemoc, která může skončit smrtí

Spalničky se šíří vzduchem, když nakažený zakašle nebo kýchne, a nejčastěji se vyskytují u dětí do pěti let, uvádí agentura AP. Mohou vyústit ve vážné problémy, jako je dehydratace nebo zápal plic. Nejčastěji to bývá zánět mozku, tedy takzvaná spalničková encefalitida.

Nejhorší dopady mívá v současnosti na kojence – dokazují to data ze zemí, kde v moderní době propukla nějaká epidemie. Údaje ze vzdálenější minulosti nejsou pro srovnání příliš vhodné, protože tehdy chyběly účinnější léky i kvalitní zdravotnické systémy. Jako příklad se využívá epidemie v Mongolsku, která proběhla před devíti lety. Tehdy tam zemřel v přímé souvislosti se spalničkami každý 81. nakažený kojenec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...