Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Tento týden byla vypuštěna nová meteorologická geostacionární družice Meteosat Third Generation neboli Meteosat třetí generace – Sounder 1, zkráceně MTG-S1. Slovo „sounder“ v názvu znamená „sondážní družicový radiometr“, což je přístroj určený k měření elektromagnetického záření. A právě ten je klíčem k úspěchu družice, od níž si meteorologové slibují nevídaný pokrok v přesnosti předpovědí.

Hlavním úkolem družice je totiž sondáž atmosféry, která umožní získat informace o trojrozměrném rozložení meteorologických prvků – a to teploty, tlaku vzduchu a směru a rychlosti větru. Tento přístroj rovněž poskytne informace o prostorovém rozdělení koncentrací vybraných plynů v atmosféře, jako je vodní pára, ozon nebo oxid uhličitý. Proč je to tak důležité a proč právě tato měření mohou vědcům tak pomoci?

Odpověď je trošku složitější. Družicová sondážní měření vhodně doplňují přímá aerologická měření prováděná radiosondou nesenou balonem, která při svém výstupu proměřuje stav atmosféry a tyto informace pak pomocí příslušných signálů vysílá do přijímací stanice, která je zpracuje. Radiosondy tedy měří hodnoty příslušných veličin přímo v místě, kde se nacházejí, zatímco družicový sounder měří tyto informace na dálku, z výšky.

Výhodou radiosond je velká přesnost, nevýhodou vysoké finanční náklady a malá časová frekvence – v Česku se například radiosondy vypouštějí pouze z Prahy (standardně třikrát denně) a Prostějova (dvakrát denně), v různých oblastech světa ale najdeme rozsáhlá území, kde nejsou tato měření k dispozici vůbec.

Družicové sondáže poskytnou data každých 30 minut nad Evropou, mimo ni to bude 60 minut a odstraní tak časové a prostorové mezery v dostupnosti dat o vertikálním chování příslušných prvků. Poprvé tak budou v Evropě k dispozici údaje o vertikálním profilu teploty a stopových látek zjištěných z družice. Je sice pravda, že přesnost měření z družicových sondáží bude menší než z klasické sondáže, ale díky časovému a prostorovému rozlišení přinesou významné zahuštění údajů o trojrozměrné struktuře meteorologických prvků.

Unikátní evropské přístroje

Sonda má na své palubě dva přístroje, které budou tato data poskytovat. Konkrétně jde o IRS (Infrared Sounder, infračervený sounder) zaměřený na vertikální sondáž atmosféry a dále Sentinel-4, který je určený pro sledování chemického složení atmosféry.

V případě IRS jde o první přístroj svého druhu v Evropě, který z geostacionární oběžné dráhy bude poskytovat sondážní údaje o atmosféře. Díky citlivosti infračerveného kanálu na teplotu a vlhkost bude možné sledovat především prostorové rozložení vodní páry a teploty vzduchu v atmosféře. To mimo jiné pomůže lépe zachytit hydrologický cyklus v modelech díky informacím o vlhkosti a jejímu kolísání v troposféře.

Data z tohoto přístroje by měla sloužit jako podpora aplikací velmi krátkodobé předpovědi – měla by pomoci odhalit nestabilitu v atmosféře ještě před vlastním vznikem oblaků. To povede ke zlepšení varování souvisejících s výskytem takzvaných konvektivních bouří, jednak díky přesnějšímu určení jejich intenzity, jednak i místu, kde by se měly objevit.

Jde o dráhu ve výšce zhruba 36 tisíc km nad rovníkem, přičemž rychlost oběhu kolem Země je stejná jako rychlost otáčení Země kolem osy, což znamená, že družice je „zavěšena“ nad stále stejným místem.

Toto zlepšení by se mělo výrazně projevit hlavně u velmi silných bouří, které potenciálně ohrožují životy i zdraví lidí a v souvislosti se změnou klimatu jich zřejmě poněkud přibývá. Užitečná budou i přesnější data o rozložení proudění v atmosféře v různých hladinách, především v tropických oblastech. IRS bude (v 60minutovém kroku) poskytovat také informace o množství aerosolů, ozonu, oxidu dusičitého nebo oxidu siřičitého nad Evropou a Afrikou. V této souvislosti se dá mimo jiné očekávat zlepšení předpovědí šíření sopečného popela a prachu díky podrobným informacím o složení a hustotě vulkanického oblaku.

Evropa bude znát své počasí lépe

Po zprovoznění a zahájení rutinního zpracování dat do numerických předpovědních modelů se dá očekávat potenciálně významný dopad na kvalitu předpovědí počasí, občas se dokonce mluví o určité revoluci. Ta spočívá právě v tom, že dosud je informací o trojrozměrném rozložení výše zmíněných meteorologických prvků v atmosféře omezené množství (kromě radiosond se využívají například i data z letadel), ale z družic budou k dispozici data v poměrně hustém prostorovém i časovém měřítku.

Kromě už zmíněných bouřek lze čekat i přesnější předpovědi tropických cyklón, výskytu extrémních srážek nebo zimních bouří nad Evropou a Atlantikem. Zlepšení by se přitom nemělo týkat jen předpovědí na nejbližší hodiny nebo desítky hodin, ale i na vzdálenější období několika dnů.

Start družice MTG-S1
Zdroj: ESA

Družice MTG-S1 je společným projektem organizací ESA a EUMETSAT a evropského programu Copernicus. Právě Copernicus tradičně vypouští družice Sentinel. Tentokrát ale Sentinel-4 není samostatný satelit, ale pouze přístroj umístěný na palubě MTG-S1, což mimo jiné znamená finanční úspory, neboť není třeba vynaložit náklady na vypuštění další družice, která by ho nesla. Sentinel-4 je sonda určená pro měření ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření.

Sentinel-4 je navržen tak, aby poskytoval údaje o stopových plynných látkách, jako je ozon, oxid dusičitý a oxid siřičitý, a rovněž aerosolech (jemných částicích) v atmosféře. Bude sloužit k monitorování kvality ovzduší nad Evropou a k ochraně zdraví občanů, což může být důležité například při sledování šíření škodlivých látek v souvislosti s lesními požáry. Sentinel-4 bude provádět měření každých 60 minut, což pomůže lepšímu pochopení denního kolísání a celosvětového rozložení znečišťujících látek v atmosféře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.