ESA vypustila meteorologickou družici nové generace, zpřesní předpověď počasí

Nahrávám video

Evropská kosmická agentura (ESA) vypustila do vesmíru meteorologickou družici MTG-I1 nové generace. Agentura uvádí, že tím zahájila novou éru předpovídání počasí. Družice je součástí systému tří satelitů, který bude poskytovat přesnější a rychlejší data. Obsahuje i přístroj na detekci blesků, což by mělo pomoci lépe předpovídat výskyt nebezpečných bouří.

Vypuštěn byl zatím první ze dvou satelitů MTG-I (The Meteosat Third Generation Imager), které mají zásadně proměnit krátkodobé předpovídání počasí v Evropě. Jde o první generaci satelitů výrazně pomáhajících při rané detekci a předpovídání rychle se tvořících prudkých bouří a obecně při předpovídání počasí a pozorování vývoje klimatu.

„Může snímat přesně to, co chce, tedy zemský disk, a nemusí snímat jen větší část vesmíru. Má lepší rozlišení, lepší frekvenci snímání a data, která z něj budeme mít, budou kvalitnější,“ přiblížil funkci satelitu ve vysílání Studia 6 Jindřich Šťástka, vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu. „Bude mít i přístroj na detekci blesků, takže je to zase nový zdroj dat, který nám pomůže například nebezpečné konvektivní bouře lépe lokalizovat, monitorovat a na základě toho i předpovídat.“

Nahrávám video

Druhý satelit, který bude vypuštěn, je podle něj víceméně stejný, jde opět o typ Imager. „Nicméně bude snímat v lepším režimu, tedy rychleji, a jen oblast Evropy. Tam budeme až na dvou a půl minutách, zatímco teď jsme na pěti minutách.“ Poslední typ je konstrukčně úplně nový. „Je to takzvaný Sounder a bude snímat teplotu či vlhkost vzduchu,“ dodal Šťástka. 

Podle ESA je vypuštěný satelit plodem dlouhodobého partnerství mezi ESA a EUMETSAT (Evropská organizace pro výzkum meteorologickými satelity).

„Tato třetí generace meteorologických satelitů nejen zajistí kontinuitu dat pro předpověď počasí z geostacionární dráhy v příštích dvou desetiletích, ale také umožňuje výrazné rozšíření současných schopností zobrazování a snímkování blesků téměř v reálném čase, což je nová schopnost evropských meteorologických satelitů,“ uvedla ESA. Celý systém MTG, který bude poskytovat data v dalších dvaceti letech, bude nakonec tvořit šest satelitů.

První snímek na jaře, data za tři čtvrtě roku

Z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně satelit v úterý ve 21:30 SEČ vynesla raketa Ariane 5. Podle ESA se 34 minut po startu oddělil od rakety a pozemní středisko Malindi v Keni dostalo od MTG-I1 signál, že je v pořádku.

Během několika prvních oběhů kolem Země pozemní tým rozvinul solární panely satelitu a obrátil je ke Slunci. Následovat bude posunutí z původní geostacionární dráhy, která je výrazně eliptická, na konečnou oběžnou dráhu s pomocí série zážehů hlavního motoru. Tento proces má trvat zhruba pět dní.

Ještě nějakou dobu ale potrvá, než bude družice plně v provozu, upozornil Šťástka. První snímek pošle zařízení zřejmě na jaře, první operativní data ale budou mít meteorologové k dispozici za tři čtvrtě roku až jedenáct měsíců. 

MTG-I1 byl vynesen do kosmu společně s telekomunikačními družicemi Galaxy 35 a Galaxy 36 společnosti Intelsat. Dohromady vážily téměř jedenáct tun, což představuje téměř hmotnostní rekord pro náklady, které raketa Ariane 5 dopravila na přechodovou geostacionární dráhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...