Erupce supervulkánu by způsobila jen kataklyzma, ne apokalypsu, uklidňují vědci

Jednou z nejzávažnější živelních katastrof, která může nastat, je erupce takzvaného supervulkánu. Starší předpovědi naznačovaly, že by mohla ochladit planetu na stovky let. Nový výzkum přináší mnohem optimističtější výsledky.

Yellowstone, Flergrejská pole nebo Toba. Exploze supervulkánů v minulosti byly ničivé a mohou přijít znovu, a to kdykoliv a v podstatě nepředpověditelně. Predikce jsou ohledně supervulkánů značně dramatické. Odhady mluví o apokalyptickém dopadu na celou planetu. Nový výzkum ale naznačuje, že to tak zlé být nemusí.

Autoři aktuální studie se podívali na klimatické záznamy z minulosti a hledali v nich možné dopady sopečné supererupce. Pozornost věnovali takzvaným ledovým jádrům z Grónska a Antarktidy, zbytkům pravěkého ledu, který se zachoval až do současnosti hluboko v ledovcích.

Jen popel a dým

Jádra, která vědci získali, obsahovala drobná zrnka popela. Dobově odpovídala tomu, kdy asi před osmdesáti tisíci lety na území dnešní Guatemaly došlo k erupci supervulkánu Los Chocoyos. Dnes po ní zbyla jen kaldera Atitlán:

Kaldera Atitlán
Zdroj: Wikimedia Commons/Bart la Bastide

Síla erupce je jen těžko představitelná. Měla sílu osm, což znamená, že šlo o vůbec nejslabší možnou supererupci. Přesto byla víc než stokrát silnější než nejmocnější vulkanická erupce moderní doby.

Tou byla exploze filipínského Pinatuba, která se odehrála 12. června 1991. Jejím důsledkem byl 35 kilometrů vysoký sopečný oblak, skrze který se do atmosféry dostalo dvacet milionů tun síry. Díky tomu došlo ke globálnímu ochlazení planety asi o půl stupně Celsia a ekonomickým škodám ve výši stovek milionů dolarů.

Člověk se adaptoval

Pokud by si měl člověk představit, jak vypadala erupce Los Chocoyos, měl by si to vynásobit stovkou. Starší představy naznačovaly, že po erupci Los Chocoyos došlo k „armageddonu“, který se projevil poklesem teplot až na tisíc let.

Jenže nové údaje nabízejí mnohem příjemnější scénář, při němž se Země ochladila jen asi na deset až dvacet let a po třiceti letech se situace vrátila k normálu.

V době před osmdesáti tisíci lety už na Zemi žili naši prapředkové, a to dokonce přímo druh Homo sapiens. I když musely být klimatické dopady supererupce dramatické, lidský druh to zvládl zřejmě bez větších problémů. Naznačuje to, že lidé se umí na podobné kataklyzmatické události adaptovat.

„Výsledky zlepšují naše chápání toho, jak odolné může být klima vůči supererupcím,“ uvedli autoři v tiskové zprávě. „Pokračování v identifikaci největších sopečných erupcí v ledových jádrech a jejich přesné datování je nezbytné pro naše pochopení rizika, které představují pro globální klima,“ dodali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...