Erupce sopky Tonga vyvrhla do vzduchu tolik vody, že by to mohlo oteplit planetu

Lednová erupce podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v jižním Pacifiku vynesla do vzduchu nebývalé množství vody. Tato pára odpovídá asi deseti procentům jejího celkového množství v atmosféře, zůstane v ní mnoho let a podle vědců z NASA pravděpodobně ovlivní klimatické poměry na Zemi.

K erupci došlo 15. ledna. Sopka je široká asi dvanáct kilometrů a její kaldera leží asi 500 metrů pod mořem. Už den předtím sice vulkán vysílal nad vodu přes pět kilometrů vysoký oblak páry a popela, to byla ale jen předehra k samotnému výbuchu. Sopka poslala do atmosféry popel, plyny a páru až do výšky 35 kilometrů, což je za dobu měření rekord.

„Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ uvedl pro stanici NPR expert na atmosféru Luis Millán, který pracuje v Laboratoři tryskového pohonu NASA. Studii, ve které tento fenomén prokoumal, vydal odborný časopis Geophysical Research Letters.

Obrovské množství vody pravděpodobně zvýší teplotu

Velké sopečné výbuchy, jako byl ten na Kermadekových ostrovech, v minulosti ovlivnily klima, obvykle ale teploty snižovaly. Do stratosféry totiž vyvrhovaly aerosoly rozptylující světlo, a ty pak fungovaly jako jakási clona, která slunečním paprskům bránila v dosažení Země.

V případě sopky Tonga se ovšem do atmosféry nedostaly částečky popela, ale hlavně vody. A protože vodní pára teplo zachycuje, mohla by erupce dočasně o něco zvýšit teploty, uvedli vědci.

Obvykle trvá přibližně dva až tři roky, než se aerosoly ze sopek ze stratosféry uvolní. Vodě z 15. ledna by ale mohlo trvat pět až deset let, než se zcela rozptýlí. Vzhledem k tomu a také kvůli mimořádnému množství vody, které se do vzduchu dostalo, může být Hunga Tonga-Hunga Ha'apai „první pozorovanou sopečnou erupcí, která neovlivnila klima ochlazením povrchu způsobeným sulfátovými aerosoly, ale spíše oteplením povrchu,“ uvedli vědci ve svém článku.

NASA uvádí, že data pro studii pocházejí z přístroje Microwave Limb Sounder (MLS) na družici Aura, který měří vodní páru, ozón, aerosoly a plyny v zemské atmosféře.

Nahrávám video

Sopka narušila tok vody ve stratosféře

Lednový výbuch podle NASA navíc výrazně narušil pohyb vody ve stratosféře, v níž se také nachází většina ozonu v atmosféře.

Obvyklý mechanismus, kterým voda stoupá do stratosféry, je tak spolehlivý, že jej vědci označují za jakýsi magnetofon, který zaznamenává roční teplotní cykly prostřednictvím střídajících se pásem suchého a vlhkého vzduchu stoupajícího z tropů. 

Leden je v tomto sezónním cyklu obvykle uprostřed suchého období, ale „Hunga Tonga-Hunga Ha'apai narušila tento proces pravidelností jinak podobný tlukotu srdce,“ uvedli vědci.

NASA chce změny, které mohla tato sopečná erupce způsobit, dál sledovat. Teprve další roky jí ale dají více dat, z nichž by mohla vycházet. Má to podle ní smysl nejen pro předpověď dopadů v blízké budoucnosti, ale i pro lepší pochopení toho, jak mohou budoucí erupce ovlivnit klima planety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...