Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.

Vědci ve výzkumu našli způsob, jak snížit emise z letecké dopravy, které přispívají ke globálnímu oteplování, na polovinu. Základem jsou podle výzkumu tři změny: zrušení prémiových sedadel, lepší obsazenost letadel a využívání jen těch nejmodernějších letadel, která jsou výrazně úspornější než starší modely.

Mělo by to pomoci více než sliby o udržitelných palivech, které kritici označují za typický greenwashing, nebo ještě kontroverznější kompenzace uhlíkových emisí, v nichž firmy slibují za každou tunu spáleného paliva například výsadbu stromů.

Zdaleka nejdůležitějším opatřením by podle studie bylo nahrazení prémiových sedadel místy, jaká jsou běžná v ekonomické třídě. Celkově jsou cestující v luxusních třídách zodpovědní za více než trojnásobné emise než cestující v ekonomické třídě, a dokonce až třináctkrát více v nejprostornějších prémiových kabinách.

Příklad luxusní dopravy v letadlech
Zdroj: Reuters

Teorie a praxe

Autoři výzkumu vycházeli z detailní analýzy téměř 27 milionů komerčních letů během roku 2023. Analýza zahrnovala 3,6 miliardy cestujících, kteří nalétali celkovou vzdálenost 6,8 bilionu kilometrů. Tyto lety způsobily emise oxidu uhličitého v množství 578 milionů tun, což přibližně odpovídá ročním emisím Německa.

Vědci se pokoušeli zjistit, jaké jsou rozdíly v účinnosti letů po celém světě. Klíčovým zjištěním bylo, že letecký průmysl dokáže emise skleníkových plynů snižovat tím, že navrhuje a vyrábí mnohem účinnější letadla – ta spalují palivo efektivněji, vypouštějí méně zplodin a tedy i skleníkových plynů.

Jenže to nestačí. Letů přibývá tolik, že podle odhadů by se emise oxidu uhličitého z letecké dopravy mohly do roku 2050 zdvojnásobit. Některé scénáře hovoří dokonce o ztrojnásobení.

Analýza ukázala, že se od sebe značně liší „špinavost“ letů podle toho, odkud letadla vzlétají. Horší jsou lety z USA, Austrálie, Afriky a Středního východu, platí přitom, že se to více týká menších letišť. Naopak na letištích v Indii, Brazílii a jihovýchodní Asii byly lety čistější – pravděpodobně hlavně kvůli modernějším letadlům a dalším faktorům.

Švédští vědci, kteří výzkum vedli, našli překvapivé rozdíly v tom, jaká je účinnost letadel za různých podmínek. Když je moderní letadlo obsazené na více než 95 procent a nemá sedadla byznys třídy (ale jen té ekonomické), tak jsou emise na jednoho cestujícího o 50 až 75 procent nižší. Pokud by se to podařilo zkombinovat s udržitelnějšími palivy, mohlo by to podle autorů výzkumu vést k výraznému snížení emisí z tohoto sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...