Léto, které následuje poté, co skončí fenomén El Niño, bude s vysokou pravděpodobností extrémně teplé a současně vlhké. Podle nového modelu by se přesně tohle mělo stát letos v tropech.
Během letošního léta je pravděpodobnost sedm ku deseti, že v tropech padnou teplotní i vlhkostní rekordy. S touto předpovědí přišli klimatologové z Kalifornské univerzity v Berkeley s pomocí nového modelu. Jejich predikce se týká rozsáhlého pásu, v němž leží Indie, většina Afriky a Jižní Ameriky a část Střední Ameriky a Austrálie, ale zahrnuje také Floridu nebo Texas.
Takové dlouhodobé předpovědi mohou pomoci těmto oblastem, aby se připravily na extrémní horka, a ochránit lidi, hospodářská zvířata i plodiny. „Humanitární pomoc a osvěta, příprava lékařské péče a poradenství a distribuce plodin a zemědělského vybavení mohou být upraveny tak, aby zohledňovaly tuto předpověď,“ uvedl profesor William Boos, který výzkum vedl.
Problém větší než pouhé horko
Tato předpověď podle autorů naznačuje větší problém, než se může zdát. Samotné horko se dá přežít docela dobře. Teploty po celém světě téměř každý rok překonávají rekordy z minulosti, ale kombinace vysokých teplot a vysoké vlhkosti vzduchu je něco jiného. Podle autorů této studie to představuje „dvojitý úder“, který může být pro spoustu organismů včetně člověka smrtelný.
Zatímco suché horko většina zdravých lidí zvládne, vlhké horko je pro organismus mnohem větší zátěží. Čím větší je vlhkost, tím méně potu se odpařuje a to snižuje ochlazující účinek pocení a ztěžuje udržení tělesné teploty v normálním rozmezí.
„Pokud se vám nepodaří ochladit tělo na teplotu pod 37 stupňů Celsia, tak zemřete,“ popisuje Boos. „Pot je hlavní způsob, jak se ochlazovat, když je horko. Takže pokud vám pocení neumožní ochladit se pod teplotu těla, je to na hranici přežití.“
El Niño komplikuje predikce
Tato předpověď vyšla v časopise Geophysical Research Letters. Vychází z dosavadních poznatků vědců o vlivu jevu El Niño na tropická vedra a vlhkost. Zejména z toho, že teplota atmosféry několik kilometrů nad zemí ovládá to, jak horké a vlhké může být počasí u povrchu. Tyto teploty ve vyšších vrstvách jsou nejvýraznější přibližně pět měsíců po vrcholu El Niña. A protože poslední vrchol nastal v prosinci 2023, dopady se projeví právě během letošního léta.
„Všeobecně se ví, že Země se otepluje, a El Niño je teplou epizodou přirozené klimatické oscilace, takže očekáváme, že se tyto dva jevy budou konstruktivně ovlivňovat – že El Niño bude zesilovat účinky globálního oteplování,“ vysvětluje Boos.
„Z dlouhodobého hlediska přináší globální oteplování zvýšení teploty a také vlhkosti, tedy zvýšení obsahu vodní páry ve vzduchu. Spolu s jevem El Niño to umožňuje, aby se teplo a vlhkost v daném místě v tropech nahromadily na vyšší úroveň.“
Výzkumníci na základě své analýzy dospěli k závěru, že „silné až velmi silné El Niño“ na konci roku 2023 naznačuje, že v roce 2024 bude průměrná maximální teplota vlhkého teploměru na tropické pevnině 26,2 stupně Celsia a bude osmašedesátiprocentní šance na překonání stávajících rekordů.
Teplota vlhkého teploměru – v podstatě teplota, kterou si udržíte, když jste pokryti potem nebo v mokrém tričku za přítomnosti silného větru – je lepším ukazatelem než samotná teplota toho, jak se lidé cítí v podmínkách vlhkého horka. V teplých a vlhkých prostředích, jako jsou tropy, může teplota vlhkého teploměru nad třicet stupňů Celsia vést k nevratnému tepelnému stresu.
Podle Boose mají některé oblasti, které často trpí stresem z vlhkého horka, jako je severní Indie, padesátiprocentní šanci, že letos v létě utrpí rekordní horko a vlhkost. Oblast Sahelu v Africe má však pětatřicetiprocentní šanci na rekordní vlhká vedra.
El Niño a tropické počasí
El Niňo je periodická změna počasí spojená s oteplováním povrchu oceánu ve východním Tichém oceánu, které následně přivádí teplo a vlhký vzduch do vyšších vrstev atmosféry, jež se šíří kolem zemského rovníku.
Podle Boose jsou podmínky El Niño jedním z hlavních faktorů ovlivňujících tropické počasí. Teplo a vlhkost ve vyšších vrstvách atmosféry se během bouřek dostávají na zem prostřednictvím poryvů vzduchu, které si s těmito jevy spojujeme.
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
„Nárazový chladný vítr, který se při bouřce zvedá, je ve skutečnosti studený vzduch, který se snáší z vyšších vrstev atmosféry a ochlazuje povrch,“ řekl Boos. „Když nastane El Niño, vyšší vrstvy atmosféry se oteplí, což znamená, že tyto přívalové proudy nebudou tak chladné. Takže se povrch celkově posune k vyššímu teplu a vlhkosti.“
Vylepšování modelu
Autoři vycházeli z údajů o extrémních teplotách a vlhkosti v tropech za posledních 45 let a dali je do korelace s oteplením El Niño v Tichém oceánu, pak je zkombinovali s daty a predikcemi o globálním oteplování. Výsledky podle Boose umožňují díky své statistické povaze dlouhodobou předpověď, kterou je obtížné spolehlivě provést pomocí současných počítačových modelů počasí.
Autoři také doufají, že by mohli tento model ještě vylepšovat. Chtěli by ho upravit tak, aby předpovídal vývoj až na rok dopředu, to je ale zatím nemožné. Chybí jim k tomu základní věc: věda zatím umí predikovat příchod jevů El Niño nebo La Niña jen na půl roku dopředu.
Celkově je cílem pomoci lidem v nejvíce postižených zemích, aby se na extrémy mohli připravit – například zaváděním kvalitnějších klimatizací nebo lepší a cílenou adaptací jejich zemědělství.
