Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.

Sedm tisíc let ležely řasy na dně Baltského moře ve stavu podobném spánku. Odpočívaly tam v usazeninách, bez kyslíku, bez světla, aniž by cokoliv narušilo jejich samotu. Když je vědci odebrali ze sedimentů, podařilo se jim je bez problémů probudit: mikroskopickým organismům se plně vrátila životaschopnost.

Za objevem stojí němečtí vědci, které zajímaly extrémní schopnosti řas známých jako rozsivky přežívat ve stavu takzvané dormance. Ten by se dal zjednodušeně popsat jako „spánkový režim“, do kterého se uloží mobilní telefon nebo notebook, když se jim vybije baterie. Droboučké jednobuněčné rozsivky jsou v tom ale mnohem schopnější než sebesofistikovanější lidmi vyrobený přístroj.

Vědci zkoumali rozsivku Skeletonema marinoi, která nemá české jméno. Když nemají vhodné podmínky k životu, přecházejí do stavu, kdy si sníží metabolickou aktivitu a vytvoří si robustní ochranné struktury. V tomto stavu klesají na dno vodních ploch. Po nějaké době je tam zasypou usazeniny a řasy mizí ze světa. Jak ale ukázala německá studie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ne navždy.

Jako časová schránka

„Takové usazeniny jsou jako časová schránka, která obsahuje důležité informace o ekosystémech v minulosti a o biologických společenstvech, o vývoji jejich populací a genetických změnách,“ vysvětluje Sarah Boliusová, která výzkum vedla. Tyto „trezory“ je ale možné otevřít –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tomuto přístupu se podle ní říká „ekologie vzkříšení“.

Pravěké organismy jako rozsivky obsahují spoustu informací o dávno zaniklém světě. „Kombinací všech těchto informací chceme lépe pochopit, jak a proč se fytoplankton Baltského moře geneticky a funkčně přizpůsobil změnám prostředí,“ vysvětluje vědkyně. Mohlo by to podle ní pomoci tomu, aby toto moře lépe přežilo změny v současnosti i budoucnosti.

Čtvrt kilometru pod hladinou

Vzorky, na které Boliusová zaměřila svou pozornost, se našly před čtyřmi lety v jádrech sedimentů z hloubky přes 250 metrů. Když vědci nastavili podmínky na „ideální“, podařilo se jim oživit devět vzorků z různých vrstev usaznin: pokryli tam dobu téměř sedmi tisíc let.

Výše zmíněná Skeletonema marinoi se našla ve všech vrstvách – a ze všech se podařilo tento super-odolný organismus oživit. „Je pozoruhodné nejen to, že tyto oživené řasy nejenže přežily, ale dokonce zřejmě neztratily nic ze své ‚fitness‘, tedy schopnosti biologické výkonnosti. Rostou, dělí se a fotosyntetizují stejně jako jejich moderní potomci,“ zdůrazňuje Boliusová.

Podobný mechanismus používá celá řada organismů, ale jen málokterý to dokáže tak dobře jako rozsivka. Úspěšné vzkříšení po tak dlouhé době jako v případě Skeletonemy marinoi je výjimečné; patří podle autorů studie mezi nejstarší organismy, které se podařilo úspěšně oživit z neporušeného spícího stadia. U vodních organismů uložených v usazeninách je to vůbec nejstarší známý příklad.

V Baltu je Skeletonema marinoi velmi běžná dodnes, typicky se vyskytuje během jarního květu. Nejstarší vzorek s životaschopnými buňkami tohoto druhu pocházel z doby před 6871 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 9 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...