Dvě sestry, důl, dítě a pes. Archeologové popsali podivný pravěký hrob na Moravě

Brněnským vědcům se podařilo po mnoha letech práce popsat pozoruhodný hrob, a dokonce provedli detailní rekonstrukci obou žen, které v něm byly uložené.

Krumlovský les vydal jeden z nejzajímavějších archeologických objevů posledních let. Vědci zde už dříve odhalili jedno z největších nalezišť rohovce v Evropě, kde se tento zdroj masivně těžil už v době před asi šesti tisíci lety. Už řadu let se tento pravěký důl intenzivně zkoumá a před patnácti lety tam archeologové našli i lidská těla. Řadu let je zkoumali a teď vydali zprávu, která se pokouší odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

Ta těla byla dvě, obě byla ženská. Nová analýza, která vyšla v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences, prokázala, že obě ženy byly výjimečně drobné, v dětství výjimečně slabé i velmi špatně živené. Ale jakmile vstoupily do dospělosti, jejich těla se změnila: měly silné svaly a degenerované obratle, což naznačuje, že musely vykonávat těžkou práci. Všechno naznačuje, že v dole těžily těžké kameny, které pak musely dopravovat na povrch. A také v této fázi života byly už krmené masem.

Měřily kolem 150 centimetrů a byly schopné nosit těžká břemena. Ta mladší zemřela ve věku asi 35 let, ta starší ve věku kolem čtyřicítky.

Vědci rekonstruovali nejen jejich život, ale také se pokusili o rekonstrukci jejich vzhledu. Genetické údaje odhalily, že mladší měla oříškové nebo zelené oči a tmavé vlasy, zatímco starší měla pravděpodobně modré oči a blond vlasy. Vypadaly tedy zřejmě přibližně tak, jak ukazují vizualizace v úvodu článku.

Lebky obou žen
Zdroj: Archaeological and Anthropological Sciences/F. Fojtík

Sestry a novorozené dítě

Detailní analýzy jejich genetického materiálu nabídly další detaily: obě ženy totiž byly příbuzné – sestry. Byly pohřbené jedna na druhé, ležely v důlní šachtě. První kostra, patřící mladší sestře, byla objevena šest metrů pod zemí a druhá kostra byla nalezena jeden metr pod ní. Zřejmě byly uložené přímo v místě, kde předtím pracovaly.

Příčina jejich smrti zůstává neznámou. Archeologové na nich nenašli žádné stopy, což ale může znamenat, že mohly být zabity nějakým způsobem, který nepoškodil jejich kosti – podle vyjádření brněnských archeologů pro odborný web Live Science mohly být zabité například proto, že už neměly sílu pracovat.

Ale ani to ještě stále není konec podivností. Pravěké sestry totiž byly do pohřební šachty uložené s ostatky malého psíka a také novorozeného dítěte. To sice bylo uložené ve velmi intimní blízkosti starší z nich – přímo na její hrudi – ale geneticky nebylo ani s jednou z nich příbuzné. Archeologové nenašli žádné indicie, které by byť jen naznačily, jakou roli měly tyto dvě kostry v celém pohřbu.

Kostry také vykazovaly známky silného namáhání, včetně poškozených obratlů a částečně zahojených zranění. Předloktí starší sestry mělo zlomeninu, která se zahojila jenom částečně, což naznačuje, že byla nucena pracovat i přes zranění.

Studie uvádí, že v té době probíhaly na Moravě rozsáhlé společenské změny. V té době docházelo k vzestupu sociální role mužů, což znamenalo nástup patriarchátu. Ten mimo jiné znamenal, že ta nejtěžší práce už nemusela být vykonávána těmi nejsilnějšími, ale těmi, kteří k tomu mohli být nejjednodušeji donuceni. Ženy v šachtě v Krumlovském lese by mohly být jedním z důkazů této teorie, dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...