Dvanáctimetrové vlny, silný vítr, masivní srážky. Na Británii míří bouře Amy

Na Evropu přichází bouře, která vznikla z pozůstatků hurikánu. Ovlivní počasí na velké části kontinentu, nejvíc se její dopady projeví ve Velké Británii.

S postupujícím podzimem získává počasí nad severním Atlantikem větší dynamiku. Přispívá k tomu přechod hurikánů a z nich vznikající tlakové níže mírných šířek. Jedna taková aktuálně vznikla ze zbytků hurikánu Humberto a směřuje přes Atlantik k východu. Svůj tropický charakter už sice víceméně ztratila, nicméně z ní vzniklá tlaková níže se poměrně rychle prohlubuje.

Tlak v jejím centru klesl asi o třicet hektopascalů během 24 hodin, čímž byla naplněna podmínka tzakzvané explozivní (neboli též rapidní) cyklogeneze, tedy mimořádně rychlého vývoje cyklóny. Během pátku se z ní stane hluboká níže, tlak v jejím centru klesne pod 950 hektopascalů, podle některých modelů téměř k hodnotě 940 hPa. Nejnižších hodnot by mělo být dosaženo během pátečního večera, případně noci na sobotu. Tou dobou bude níže postupovat v blízkosti severního Irska a Skotska k severovýchodu.

Bouře, která může přinést velké škody

S ohledem na potenciálně značné škody, které by v souvislosti s jejím přechodem mohly nastat, dostala pojmenování Amy. Jde o jméno ze seznamu, který vzniká ve spolupráci povětrnostních služeb Irska, Velké Británie a Nizozemska. Připravuje se před každou sezonou výskytu hlubokých tlakových níží, často označovaných jako bouře v severním Atlantiku.

Tato sezona oficiálně začíná 1. září a končí 31. srpna a v příslušném seznamu je připraveno jednadvacet jmen, kdy po sedmi přispívají tři výše zmíněné povětrnostní služby. Důvodem pojmenování těchto bouří je i lepší možnost komunikace meteorologických informací a potenciálních varování směrem k široké veřejnosti.

V souvislosti s níží Amy se ve vyšších hladinách troposféry zvýrazní tryskové proudění, jehož rychlost ve výškách kolem devíti tisíc metrů dosáhne téměř 350 kilometrů za hodinu. S tím musí počítat především letecká doprava, kdy lety napříč jádrem tryskového proudění můžou znamenat i nebezpečí průletu silnou turbulencí. Níže samotná pak dorazí k Irsku a Velké Británii během pátku.

Vítr má začít zesilovat nejdříve na západě a jihozápadě Irska, a to kolem poledne. Během odpoledne pole nejsilnějšího větru má zasáhnout severozápad ostrova, nárazy větru v pobřežních oblastech zřejmě přesáhnou 130 kilometrů za hodinu. Ve večerních hodinách by mělo začít účinky větru spojeného s Amy naplno pociťovat severozápadní a severní Skotsko. V těchto oblastech dosáhne vítr nejvyšších rychlostí zřejmě v noci na sobotu, nárazy větru můžou ojediněle přesáhnout 150 kilometrů za hodin, na ostrovech a ve výše položených oblastech i 160 kilometrů za hodinu.

Silná vichřice bude na moři zvedat obrovské vlny, jejichž výška může dosahovat až kolem jedenácti nebo i dvanácti metrů. Amy přinese i vydatné srážky, zejména na návětří Skotské vrchoviny a výše položených oblastí Irska můžou srážkové úhrny přesáhnout 100 litrů vody na metr čtvereční. Během soboty se má níže Amy přesouvat dál k východu do oblasti západně od Norska, kde už ale má s ní související vítr začít slábnout. Silnější nárazy větru se kromě západního Norska ještě můžou vyskytnou na pobřeží Severního moře v Německu a Dánsku. V Česku se nejspíš jen přechodně dočkáme zesílení větru během sobotního večera při přechodu frontálního systému souvisejícího s Amy, nárazy ale zřejmě nepřesáhnou 70 kilometrů za hodinu.

Evropa pod vlivem Amy

Všeobecná povětrnostní situace nad Evropou se s příchodem hluboké tlakové níže Amy výrazně mění. Mohutná tlaková výše, která se tento týden postarala o první vpád studeného vzduchu, jenž kromě střední Evropy zasáhl i Balkán a část centrálního Středomoří, slábne. Mimochodem právě příliv tohoto studeného vzduchu napomohl vývoji tlakové níže nad jihovýchodní Evropou, která už přináší komplikace výraznými projevy počasí na Balkáně.

Tato níže sice nepřinese tak silnou vichřici jako Amy na Britské ostrovy, ale nárazy větru můžou místy přesáhnout 70 kilometrů za hodinu a zejména na bulharském pobřeží hrozí i více než třímetrové vlny. Silnější nárazy větru se nicméně objeví v chorvatském pobřeží Velebit, kde mohou přesáhnout i 120 kilometrů za hodinu.

Větší problémy ale potenciálně hrozí kvůli intenzivním srážkám. Srážkové úhrny můžou v oblasti od Srbska a Rumunska až po Řecko přesáhnout osmdesát, ojediněle i sto milimetrů. Zejména v Řecku hrozí i silné bouřky doprovázené především intenzivním přívalovým deštěm (s lokálně ještě vyššími úhrny) a následné rychlé povodně – řecká povětrnostní služba ostatně vydala i varování s nejvyšším stupněm nebezpečí. Vzhledem ke studenému vzduchu bude v horských oblastech sněžit, zejména v Srbsku, Kosovu a Severní Makedonii může v polohách nad tisíc metrů napadnout i více než třicet centimetrů převážně těžkého sněhu, který kromě masivních komplikací v dopravě může i lámat větve v tuto dobu ještě olistěných stromů a vést i k výpadkům zásobování elektřinou. Během soboty se má zmíněná níže nad Černým mořem vyplnit a počasí na jihovýchodě Evropy uklidnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...