Drony Switchblade útočí jako kamikadze. Vynikly v Afghánistánu, mohou pomoci Ukrajině

Spojené státy americké se tento týden rozhodly poslat na Ukrajinu vojenskou pomoc ve výši 800 milionů dolarů. Součástí tohoto balíčku by podle médií měly být také „sebevražedné drony“ Switchblade, které by mohly Ukrajincům pomoci bránit se proti ruskému dělostřelectvu, jež nyní ničí jejich města.

„Dáme Ukrajině zbraně, aby mohla bojovat a bránit se ve všech těžkých dnech, které jsou před námi,“ řekl ve středu americký prezident Joe Biden. Američtí představitelé o dronech Switchblade informovali média pod podmínkou anonymity. Mělo by se jednat o stovku „taktických“ bezpilotních letounů, které při nárazu na cíl explodují.

Zbraň na jedno použití

Switchblade je v podstatě dron na jedno použití. Vypadá na první pohled jako běžný, komečně používaný dron, jaký se dá pořídit za několik desítek tisíc. Je dostatečně malý na to, aby se vešel do batohu, a dost lehký na to, aby se dal takto přenášet na velkou vzdálenost – vypouští se z odpalovací trubice. Tím ale podobnost s komerčními drony končí.

Switchblade totiž umí vyvinout rychlost kolem sta kilometrů za hodinu, nese velmi přesné kamery a naváděcí systémy a zejména výbušniny pro střemhlavý nálet na cíl.

Na rozdíl od většiny podobných zbraní se Switchblade dokáže kdykoliv odpoutat od zvoleného cíle, nebo může přerušit misi a poté se znovu zaměřit na jiný cíl – podle toho, co mu operátor přikáže.

Je navržen a vyroben tak, aby jeho údery byly maximálně přesné a účelné – už jen proto, že má opravdu jen jednu možnost to udělat. Operátor dronu může útok odvolat i těsně před explozí, pokud například blízko cíle zaznamená civilisty nebo jiný důvod, proč akci přerušit.

Vysoká variabilita cílů

Existují dvě základní verze tohoto sebevražedného dronu: menší Switchblade 300 a větší Switchblade 600.

Podle výrobce, společnosti AeroVironment, může Switchblade 300 letět po dobu až 15 minut a na vzdálenost asi deseti kilometrů, než zasáhne svůj cíl. Díky tomu je ideální pro operace v týlu nepřítele – například na jeho zásobovací pozice anebo na baterie dělostřelectva. Je ale možné jím útočit i na „prioritní cíle“, to znamená například na vysoce postavené důstojníky nepřítele, které se podaří identifikovat.

Lehčí kamikadze dron využívá GPS souřadnice a video v reálném čase pro „přesné zaměření s nízkými vedlejšími účinky“, uvádí společnost. Jeho malé rozměry mu umožňují startovat z různých leteckých, námořních i pozemních platforem. Celá souprava váží pouhých 2,5 kilogramu a běžně se dá přenášet na zádech vojáka. Malá hmotnost ale znamená, že neunese silnou nálož, proto se tato verze hodí spíše na menší cíle, které nejsou obrněné.

Větší Switchblade 600 je modernější, větší a těžší – a tedy schopný ničit i obrněné cíle, jako jsou tanky. Přesto ji lze podle společnosti AeroVironment připravit a zprovoznit za méně než deset minut.

Má dolet kolem čtyřiceti kilometrů a vydrží ve vzduchu skoro tři čtvrtě hodiny. Za to ale platí vyšší hmotností – protože dron a výbušnina, které nese, váží dohromady téměř 55 kilogramů. Zatímco lehčí varianta je na radaru skoro neviditelná, větší už se najít dá. Je to ale vyvážené jeho ničivostí – může zničit nebo těžce poškodit tank, obrněné vozidlo pěchoty, ale ideálně méně mobilní cíl, jako je třeba dělostřelecká nebo raketová baterie.

Nahrávám video
Události: Nenápadné malé drony Switchblade
Zdroj: ČT24

Bojové využití

Switchblade byl navržen Velitelstvím speciálních operací amerického letectva, aby pomohl americkým jednotkám reagovat na přepady v Afghánistánu. Při tamních misích se vojáci často dostávali pod nepřátelskou palbu, a nebylo možné jim pomoci leteckou podporou. Nasadit letadla může trvat dlouho, jejich starty jsou drahé a mají tak silné zbraně, že hrozí poškození civilních cílů.

Switchblade 300
Zdroj: AeroVironment

Také řízené střely nesené pěchotou, jako jsou známé Javeliny, jsou drahé a navíc těžké.  Přenosná bezpilotní letadla, jako je Raven nebo Puma, sice mohou odhalit hrozby, ale nemají zbraně. Relativně levný Switchblade je ideální kombinací: má senzory, které pomáhají odhalit nepřátele, a výbušnou hlavici, která na ně útočí shora, což je užitečné zejména v zakopaných pozicích, jako jsou střechy nebo hřebenové linie.

Koncem roku 2012 dostali američtí vojáci prvních 75 těchto dronů. Armáda sice nepotvrdila podrobnosti o jejich nasazení, účinnosti ani taktickém použití, velitelé ale uváděli, že byly „velmi účinné“. Nejlepším důkazem, že se drony vyplatily, byly žádosti o další switchblady – a to ve výrazně větším množství.

Válka dronů

Až se tyto drony dostanou na Ukrajinu, budou dalším dálkově ovládaným strojem, který zde operuje. Konflikt naznačuje, jak účinné tyto malé a levné zbraně v moderních válkách mohou být. Využívají je obě strany konfliktu, ale i státy NATO, které situaci monitorují.

Ukrajinské síly již používají flotilu dronů turecké výroby, které shazují laserem naváděné bomby. Jedná se o bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které Turecko prodalo již více než desítce zemí včetně Ázerbájdžánu, Libye, Maroka a Etiopie.

Podle Jacka Watlinga z Královského institutu spojených služeb se sídlem v Londýně provedly tyto bezpilotní letouny nečekaně úspěšné útoky v počátečních fázích ruské invaze – ještě předtím, než ruské síly stihly na bojišti vybudovat svou protivzdušnou obranu. Uvedl, že ukrajinské síly „v podstatě létaly v nízké výšce a pak se s nimi přibližovaly a podnikaly nálety. Takže útočí na příležitostné cíle“.

Kromě nich Ukrajina využívá také domácí drony Punisher. Ty sice mohou nést jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi. Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny.

Podle Eugena Bulatseva z ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí, disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Nad bojišti bylo pozorováno i mnoho druhů ruských dronů – hojně komentovaný je KUB-BLA, který se od ostatních typů těchto zbraní liší zejména značně pokročilým autonomním ovládáním. Podle magazínu Wired si svoje cíle umí vyhledávat sám a sám také může útočit – je to jedna ze zbraní, jejíž nasazení vyvolává řadu etických otázek ohledně využití a limitů umělých inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...