Drahokam Koh-i-Noor pochází z větších hlubin než jiné diamanty, naznačuje studie

Vědci zkoumali původ nejslavnějšího diamantu světa – Koh-i-Noor. Jde nejen o místo, odkud geologicky pocházel, ale také o to, jak se dostal na místo, kde byl nalezen.

Koh-i-Noor se považuje za vůbec nejkrásnější diamant světa. Jeho cena je nevyčíslitelná, byl součástí koruny anglické královny a v současné době je majetkem ostrovní monarchie.

Téměř 106karátový drahý kámen je součástí korunovačních klenotů a je citlivým předmětem diskuzí o britské koloniální minulosti. Koh-i-Noor je diamant původem z Indie. Už několik desetiletí na něj vznášejí nároky právníci z Indie, Pákistánu, Íránu či Afghánistánu. Právě kvůli obavám z diplomatických neshod s Indií se monarchie rozhodla korunu s drahokamem nepoužít při korunovaci krále Karla III.

Tento tříapůlcentimetrový kámen je ale také vědeckou záhadou.

Cena tohoto diamantu je nevyčíslitelná. Nikdy nebyl prodán, a protože je unikátní, neexistují žádná přesná srovnání.

Web Independent odhaduje cenu po srovnání s obdobně velkými a krásnými diamanty asi na 10 miliard korun – v ní ale není ani jeho historická, emocionální a jiná hodnota.

Diamanty z Golcondy

Patří mezi takzvané golcondské diamanty, které pocházejí od břehů jihoindické řeky Krišna. Mezi diamanty z Golcondy se řadí ty nejslavnější a současně nejdražší drahokamy na světě. Kromě Koh-i-Nooru to jsou například Hope, Orloff, Great Mogul, Nizam nebo Pitt. Jsou pojmenované podle pevnosti Golconda, v jejímž okolí byly nalezené. Některé z nich, například právě Koh-i-Noor, se staly tak legendárními, že jsou s nimi spojené celé řady příběhů, včetně těch o jejich původu.

Až doposud se tak přesně nevědělo, odkud konkrétně pocházely – z jakého geologického ložiska se dostaly na povrch a za jakých podmínek tedy mohly vzniknout.

Mezinárodní vědecký tým se pokusil „rodné místo“ slavného drahokamu vypátrat, když analyzoval složení a geologické vlastnosti hornin z jižní Indie. Výsledky pátrání vědci popsali v odborném časopise Journal of Earth System Science.

Golcondské diamanty se našly v povrchových dolech, z nichž se těžily minerály z koryt řek a potoků. Do dolů se tedy zřejmě dostaly jen náhodou – donesla je tam voda společně s dalšími usazeninami z původní horniny. Tou byl kimberlit, hlubinná vyvřelina, z níž pochází většina diamantů. Analýza ve studii odhalila, že výše popsané drahokamy pravděpodobně pocházejí z 1,1 miliardy let starých hornin z kimberlitového pole Wajrakarur.

Řeka Krišna je díky tomu, kudy protéká, jedním z nejvýznamnějších zdrojů diamantů vůbec. Nacházejí se vlastně všude podél jejího koryta, podle jedné práce z roku 2005 bylo z nalezišť řeky a jejích přítoků získáno asi 12 milionů karátů vzácných kamenů.

Diamant Hope
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci předpokládají, že tyto drahokamy vznikaly extrémně hluboko pod zemským povrchem, tedy za vysoké teploty a výjimečného tlaku. Vycházejí z jejich typické namodralé barvy, za kterou může bór. To podle autorů naznačuje, že právě diamanty Koh-i-Noor i Hope vznikly výrazně hlouběji v útrobách planety než jiné známé kameny tohoto typu.

Dokonalost brání poznání

Nic víc se z nich bohužel dozvědět nedá. Za to může právě jejich výjimečná kvalita. Na mnoha drahokamech jsou drobné nečistoty nebo mikroskopická poškození, z nichž se dá rekonstruovat jejich minulost. Jenže Koh-i-Noor je až příliš dokonalý a žádné takové stopy se na něm nedochovaly.

Tento výzkum je důležitý nejen proto, že upřesňuje informace o vzácných kamenech s pozoruhodnými příběhy, ale také prohlubuje znalosti lidstva o naší planetě. Diamanty se totiž dají považovat za jakési návštěvníky z neprozkoumaného světa stovky kilometrů pod povrchem, kteří mohou prozradit spoustu detailů o tomto prostředí, o geologické minulosti Země, magmatismu a vlastnostech planety obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...