Drahokam Koh-i-Noor pochází z větších hlubin než jiné diamanty, naznačuje studie

Vědci zkoumali původ nejslavnějšího diamantu světa – Koh-i-Noor. Jde nejen o místo, odkud geologicky pocházel, ale také o to, jak se dostal na místo, kde byl nalezen.

Koh-i-Noor se považuje za vůbec nejkrásnější diamant světa. Jeho cena je nevyčíslitelná, byl součástí koruny anglické královny a v současné době je majetkem ostrovní monarchie.

Téměř 106karátový drahý kámen je součástí korunovačních klenotů a je citlivým předmětem diskuzí o britské koloniální minulosti. Koh-i-Noor je diamant původem z Indie. Už několik desetiletí na něj vznášejí nároky právníci z Indie, Pákistánu, Íránu či Afghánistánu. Právě kvůli obavám z diplomatických neshod s Indií se monarchie rozhodla korunu s drahokamem nepoužít při korunovaci krále Karla III.

Tento tříapůlcentimetrový kámen je ale také vědeckou záhadou.

Cena tohoto diamantu je nevyčíslitelná. Nikdy nebyl prodán, a protože je unikátní, neexistují žádná přesná srovnání.

Web Independent odhaduje cenu po srovnání s obdobně velkými a krásnými diamanty asi na 10 miliard korun – v ní ale není ani jeho historická, emocionální a jiná hodnota.

Diamanty z Golcondy

Patří mezi takzvané golcondské diamanty, které pocházejí od břehů jihoindické řeky Krišna. Mezi diamanty z Golcondy se řadí ty nejslavnější a současně nejdražší drahokamy na světě. Kromě Koh-i-Nooru to jsou například Hope, Orloff, Great Mogul, Nizam nebo Pitt. Jsou pojmenované podle pevnosti Golconda, v jejímž okolí byly nalezené. Některé z nich, například právě Koh-i-Noor, se staly tak legendárními, že jsou s nimi spojené celé řady příběhů, včetně těch o jejich původu.

Až doposud se tak přesně nevědělo, odkud konkrétně pocházely – z jakého geologického ložiska se dostaly na povrch a za jakých podmínek tedy mohly vzniknout.

Mezinárodní vědecký tým se pokusil „rodné místo“ slavného drahokamu vypátrat, když analyzoval složení a geologické vlastnosti hornin z jižní Indie. Výsledky pátrání vědci popsali v odborném časopise Journal of Earth System Science.

Golcondské diamanty se našly v povrchových dolech, z nichž se těžily minerály z koryt řek a potoků. Do dolů se tedy zřejmě dostaly jen náhodou – donesla je tam voda společně s dalšími usazeninami z původní horniny. Tou byl kimberlit, hlubinná vyvřelina, z níž pochází většina diamantů. Analýza ve studii odhalila, že výše popsané drahokamy pravděpodobně pocházejí z 1,1 miliardy let starých hornin z kimberlitového pole Wajrakarur.

Řeka Krišna je díky tomu, kudy protéká, jedním z nejvýznamnějších zdrojů diamantů vůbec. Nacházejí se vlastně všude podél jejího koryta, podle jedné práce z roku 2005 bylo z nalezišť řeky a jejích přítoků získáno asi 12 milionů karátů vzácných kamenů.

Diamant Hope
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci předpokládají, že tyto drahokamy vznikaly extrémně hluboko pod zemským povrchem, tedy za vysoké teploty a výjimečného tlaku. Vycházejí z jejich typické namodralé barvy, za kterou může bór. To podle autorů naznačuje, že právě diamanty Koh-i-Noor i Hope vznikly výrazně hlouběji v útrobách planety než jiné známé kameny tohoto typu.

Dokonalost brání poznání

Nic víc se z nich bohužel dozvědět nedá. Za to může právě jejich výjimečná kvalita. Na mnoha drahokamech jsou drobné nečistoty nebo mikroskopická poškození, z nichž se dá rekonstruovat jejich minulost. Jenže Koh-i-Noor je až příliš dokonalý a žádné takové stopy se na něm nedochovaly.

Tento výzkum je důležitý nejen proto, že upřesňuje informace o vzácných kamenech s pozoruhodnými příběhy, ale také prohlubuje znalosti lidstva o naší planetě. Diamanty se totiž dají považovat za jakési návštěvníky z neprozkoumaného světa stovky kilometrů pod povrchem, kteří mohou prozradit spoustu detailů o tomto prostředí, o geologické minulosti Země, magmatismu a vlastnostech planety obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...