Do Atlantiku u španělských břehů se vracejí plejtváci obrovští. Nemusí to být dobrá zpráva

Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech absence vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč se tak děje. Někteří odborníci se domnívají, že kytovce do míst, kde byli téměř vyhubeni, žene klimatická krize. Další experti míní, že by za návratem do původního prostředí mohl být stesk plejtváků obrovských po původním prostředí předků.

Prvního zástupce největších savců na světě uviděl ve vodách u Galicie na severozápadě Španělska v roce 2017 mořský biolog Bruno Díaz. Druhý jedinec byl spatřen v roce 2018, jiný o rok později a v roce 2020 se oba vrátili, píše The Guardian. Zhruba před týdnem se objevil u ostrovů Cíes další plejtvák obrovský.

„Věřím, že klíčovým faktorem je moratorium na lov velryb,“ domnívá se Díaz, jenž vede v Galicii Výzkumný institut delfínů skákavých. „V 70. letech 20. století, nedlouho před zavedením zákazu, zmizela celá generace plejtváků obrovských. Teď, o více než 40 let později, sledujeme návrat potomků těch několika, kteří přežili,“ dodává vědec.

Návrat plejtváků je znepokojivý

Ne všichni odborníci však vnímají návrat plejtváků obrovských k břehům Španělska jako dobré zprávy. „Jsem pesimistický, jelikož existuje velká pravděpodobnost, že na životní prostředí plejtváků obrovských má zásadní vliv změna klimatu,“ míní mořský biolog Alfredo López.

„Zaprvé, nikdy se neodvažují na jih od rovníku, a pokud globální oteplování posouvá tuto linii na sever, jejich životní prostor se zmenší. Zadruhé, pokud to znamená, že potrava, kterou běžně jedí, mizí, tak to, co sledujeme, je dramatické a není to nic k oslavám,“ dodává López.

Díaz se zaobírá rovněž myšlenkou, že kytovci by se mohli k břehům Galicie vracet z důvodů určitého stesku po někdejším přirozeném prostředí předků, díky genetické paměti. „V nedávných letech se zjistilo, že migraci plejtváků obrovských řídí paměť, nikoliv podmínky v životním prostředí. Letos nedošlo k výraznému nárůstu planktonu, ale jsou tady. Zkušenosti se uchovávají v kolektivní paměti a pohánějí tento druh k návratu,“ prohlásil Díaz.

Průmysl zaměřený na lov velryb existoval v Galicii po celá staletí. Lov pro komerční účely ve světě zakázala Mezinárodní velrybářská komise (IWC) od roku 1986. Tou dobou byli plejtváci obrovští v oblasti u španělského pobřeží téměř vyhubeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 8 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 10 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...