Divoké a bizarní sny jsou trénink pro nečekané situace, říká nová teorie

Vejdete do místnosti, kde skládáte maturitní zkoušku, ale zjistíte, že nejen nic neumíte, ale navíc jste si doma zapomněli kromě znalostí i kalhoty… A pak se probudíte a zjistíte, že to byl jen sen a od maturity už uběhlo dobrých dvacet let. Proč má člověk tak bizarní a nesmyslné sny? Vědci teď přišli s novou teorií, která by to měla vysvětlit.

Umělce, filozofy, psychology i běžné lidi bláznivost snů fascinuje snad od dob, kdy si člověk začal uvědomovat, že je člověkem. Jsou až nepochopitelně bizarní a nesmyslné –⁠ ale podle nové teorie je právě tohle příčina, proč lidé sny mají. Neurovědci v ní tvrdí, že vložením zcela nečekané podivnosti do jinak jednotvárného života nám sny umožňují vyrovnávat se s neočekávanými jevy v realitě.

Otázka, proč sníme, vědce dlouho rozdělovala. Subjektivní povaha snů a neschopnost jakkoliv je spolehlivě zaznamenávat znamenají, že se o nich dá krásně povídat, ale extrémně těžko se sledují a analyzují pomocí vědeckých metod. Dodnes proto neexistuje jasné vysvětlení toho, jak sny vznikly, proč je lidé mají a jak se liší od snů zvířecích.

„Přestože byly předloženy různé hypotézy, mnohým z nich odporuje střídmá, halucinační a vyprávěcí povaha snů. Ta totiž, jak se zdá, postrádá jakoukoliv konkrétní funkci,“ uvedl Erik Hoel, profesor neurovědy na Tuftsově univerzitě v americkém Massachusetts.

Erik Hoel
Zdroj: Tuffs

Hoel se pokusil přijít s jiným vysvětlením. Neříká přitom, že je jediným možným, ani že spolehlivě vysvětluje povahu snů. Jeho přístup je inovativní v tom, že vycházel ze zkušeností s tím, jak se učí umělé inteligence využívající technologii takzvaných neuronových sítí.

Mozek na hraně

Častým problémem při výcviku umělé inteligence je to, že se až příliš dobře seznámí s daty, na která je natrénována. Předpokládá totiž, že tréninková sada, z níž se učí, dokonale reprezentuje vše, s čím se může v praxi setkat. Což je samozřejmě nesmysl, realita je plná nepravidelností a nejednoznačností, na které člověka nepřipraví škola a umělou inteligenci trénink. Programátoři se proto snaží tuto důvěřivost umělých inteligencí napravit vnesením určitého chaosu do dat v podobě matoucích nebo poškozených vstupních dat.

Hoel si myslí, že naše mozky dělají něco podobného v době, kdy sníme. S tím, jak lidé stárnou, stávají se jejich zkušenosti v jedné společnosti dost podobnými –⁠ průběh dne se například u většiny Čechů příliš neliší. A kvůli tomu jsou data, na kterých se mozek učí, dost omezená.

Stále je však zapotřebí, aby byl člověk schopný reagovat na nečekané situace –⁠ ať už ty duševní nebo fyzické. Během dne na to ale není čas. Jen málokdo si najde během pracovního nebo i volného dne tři hodiny, během nichž analyzuje, jak by vypadal jeho boj se lvem.

Přesto se ukazuje, že jsou lidé i na tyto zcela nečekané momenty schopní reagovat až nečekaně dobře, podle Hoela může být jedním z vysvětlení právě to, že na ně trénujeme ve spánku. Tím, že si náš mozek vytváří alternativní a mnohdy i bizarní verze světa, umožňuje připravit se na alternativy, které nejsou běžné –⁠ a někdy se takové snové zkušenosti mohou hodně hodit.

Teorie bez důkazů? Kdeže…

Na podporu této teorie už dokonce existují i částečné důkazy, které se podařilo najít právě neurovědcům. Už delší dobu je totiž experimenty ověřené, že jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak podnítit sny o něčem, co se děje v reálném životě, je opakované plnění nového úkolu.

Testovalo se to například u činností, jako je výuka žonglování nebo výcvik na lyžařském simulátoru. Právě toto trénování něčeho nového zřejmě spouští mechanismus divokých snů –⁠ mozek se tak pokouší vylepšit si svůj datový balíček o této činnosti. A to vše v době, kdy člověk odpočívá. To může pomoci vysvětlit, proč se často zlepšujeme ve fyzických úkonech, jako je žonglování, po dobrém spánku.

Hoelova teorie zatím nemá silnější oporu v testování, ale je zajímavá tím, že neignoruje nic, co se ve snech objevuje. Řada starších teorií totiž považovala halucinační povahu snů spojenou s jejich bizarním, ale mnohdy až filmově výpravným obsahem za vedlejší produkty nějakého procesu. Podle Hoela jsou ale právě tyto podivnosti tím, co funguje a co nám pomáhá v přípravě na životní situace, které tak úplně nečekáme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...