Pokud je nastávající matka v době těhotenství obézní, může to zvyšovat riziko vzniku rakoviny tlustého střeva u jejího dítěte později v dospělosti. Ukazuje to rozsáhlý výzkum, v němž vědci prozkoumali víc než osmnáct tisíc dvojic matka-dítě. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Gut.
Výsledky výzkumu naznačují, že klíčovým faktorem pro vznik rakoviny střev v dospělosti mohou být podmínky v děloze matky. Současně pomáhají vysvětlit rostoucí výskyt tohoto onemocnění u mladších dospělých, tvrdí vědci.
V mnoha bohatějších zemích světa se ohledně rakoviny tlustého střeva děje v posledních letech něco podivného. Počet nových případů a úmrtí na rakovinu tlustého střeva u starších dospělých se sice snížil anebo ustálil, ale u mladších dospělých se naopak téměř zdvojnásobil. V chudších a středněpříjmových zemích roste počet případů rakoviny tlustého střeva stabilně ve všech věkových skupinách.
Očekává se, že celosvětově vzroste počet lidí s rakovinou tlustého střeva do roku 2030 asi o šedesát procent na více než 2,2 milionu nových diagnóz a 1,1 milionu úmrtí.
Fenomén takzvaného fetálního programování se stává mezi vědci v posledních letech velmi diskutovaným. Jde o to, že vývoj dítěte v matčině děloze by mohl mít zásadní vliv na řadu nemocí v dospělosti – zejména na některé kardiovaskulární choroby a také na cukrovku. A nová studie do seznamu těchto rizik přidává i rakovinu tlustého střeva, je-li matka obézní.
Jak výzkum probíhal
Autoři využili data o více než osmnácti tisících dvojicích matka-dítě, která jsou zpracovaná v databázi Child Health and Development Studies (CHDS) na Institutu veřejného zdraví v kalifornském Oaklandu. Cílem bylo prostudovat, jestli obezita matky, nadměrný přírůstek hmotnosti v těhotenství nebo vysoká porodní hmotnost nemohou být spojené se zvýšeným rizikem rakoviny střev v dospělosti.
Hlavní výhodou této studie je její délka – data se sbírala desítky let. Při zápisu do studie v letech 1959 až 1966 poskytly matky vědcům základní informace o jejich zdravotním stavu. Z jejich zdravotních záznamů pak autoři studie získali podrobnosti o diagnostikovaných onemocněních, vyšetřeních a předepsaných lécích, a to v době od šesti měsíců před těhotenstvím až po porod.
- Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického Body Mass Index), je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá tak, že se hmotnost člověka v kilogramech vydělí druhou mocninou jeho výšky v metrech.
- V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí přibližně od 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha a tak dále) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
- Zdroj: Wikipedie
Vědci zařadili matky podle jejich BMI do čtyř kategorií: podváha (do 18,5 BMI), zdravá hmotnost (18,5–24,9), nadváha (25–29,9) a obezita (třicet a více). Sledovalo se pak i to, jak moc ženy v těhotenství přibíraly a jak těžké děti se jim rodily.
Šedesát let pod dozorem
Děti, které se těmto matkám narodily, pak studie sledovala přes kalifornský registr monitorující případy rakoviny po dobu šedesáti let – až do roku 2019.
Většina z 18 751 dětí (osmačtyřicet procent) se narodila na počátku šedesátých let dvacátého století. Přibližně třetinu (čtyřiatřicet procent) tvořily rasové/etnické menšiny a polovina (dvaapadesát procent) pocházela z rodin s ročním příjmem pod celostátním průměrem.
Během sledovaného období byla v letech 1986–2017 diagnostikována rakovina tlustého střeva u osmašedesáti osob ve věku 18 až 56 let. Přibližně polovina z nich (48,5 procenta) byla diagnostikována před dosažením věku padesáti let. Téměř každý pátý měl rakovinu střeva v rodině.
Potomky s porodní váhou čtyři kilogramy a víc měly častěji obézní matky (šestnáct procent) než matky s podváhou/zdravou hmotností (sedm a půl procenta) nebo nadváhou (jedenáct procent).
Zásadní ale bylo další zjištění. Ve srovnání s podváhou nebo zdravou hmotností byly nadváha a obezita spojeny s více než dvojnásobným zvýšením rizika rakoviny střev u potomků. Zatímco u matek s podváhou nebo zdravou hmotností byl výskyt rakoviny tlustého střeva u jejich dospělých dětí v 6,7 případu na 100 tisíc dětí, u matek obézních to bylo v 16,2 případu na 100 tisíc dětí. A to už je rozdíl, který se podle studie nedá ignorovat.
Zatímco časný přírůstek hmotnosti matek během těhotenství nebyl spojen s rizikem rakoviny střev, celkový přírůstek hmotnosti ano. Pokud nastávající matka přibrala třiadvacet až devětadvacet kilogramů, pak se riziko pro jejího potomka zdvojnásobilo. Riziko bylo také zvýšené u těch dětí, jejichž porodní hmotnost byla čtyři kilogramy nebo více.
Co za to může? Nevíme, tušíme, říkají vědci
Jedná se o takzvanou observační studii, takže vědci z ní nemohli zjistit, co je příčinou většího rizika. Je možné, že na výsledky měly vliv některé faktory, které byly společné pro matku i dítě, například strava v rodině. Nabízí se i další možnost, tedy nějaká souvislost s mikrobiomem, tedy střevní bakterie, které se podílejí na mnoha faktorech lidského života.
- Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
- Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo.
- Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii.
Nadváha bývá mnohdy „dědičná“, vědci v této studii ale neměřili, jak se hmotnost dětí vyvíjela v dospělosti.
Zjištění ale podle autorů naznačují, že „dobře prokázaný vztah mezi obezitou a kolorektálním karcinomem může mít původ v obdobích, která začínají už před narozením“.
Mohou problémy vznikat už před porodem?
Hypotéza, se kterou vědci pracují, říká, že látky, které dítě přijímá v děloze, mohou trvale měnit strukturu a funkci jeho tukové tkáně, regulaci chuti k jídlu a metabolismus. A nadměrné vystavení inzulinu a růstovému hormonu zase může ovlivnit citlivost na inzulin.
„Naše výsledky poskytují přesvědčivé důkazy o tom, že události v děloze jsou důležitými rizikovými faktory kolorektálního karcinomu a mohou přispívat k tomu, jak se zvyšuje počet této nemoci u mladších dospělých,“ uvádí autoři a dodávají: „Mohou existovat i další dosud neznámé vlivy během těhotenství a raného života, které jsou příčinou vzniku tohoto onemocnění a vyžadují další studium.“
„Vzhledem k populačním trendům v oblasti obezity matek, jejíž výskyt se od 60. let 20. století zvýšil téměř šestinásobně, můžeme být v následujících desetiletích svědky rostoucí zátěže časným výskytem rakoviny střeva,“ varují vědci.
