Další Remek nebude. Vesmírné aktivity Česka jsou zaměřené na průmysl

Zapojení českých firem do mezinárodní spolupráce, vývoj nových technologií a zakázky pro průmysl. To jsou dnes hlavní důvody, proč se Česko podílí na kosmických aktivitách.

Podle ředitele odboru kosmických aktivit na ministerstvu dopravy Václava Kobery není dnes „dobývání vesmíru“ ani tak soubojem politických mocností, jako nutností, bez které si nelze udržet konkurenceschopnost. Vladimír Remek asi ještě dlouho zůstane jediným Čechoslovákem, který se vydal do vesmíru. Na oběžné dráze i nad ní se ale v dnešní době pohybují české přístroje.

V Česku je v současnosti kolem 70 firem a výzkumných pracovišť, které se zapojují do kosmických aktivit. Kromě toho na kosmických aktivitách stojí i řada aplikací a technologií, které si člověk s vesmírem běžně nespojuje.

„Každý si představí hlavně vesmírný výzkum nebo lety do vesmíru, ale patří sem i družicová navigace, družicové telekomunikace poskytující satelitní vysílání, nebo pozorování Země. I to, že si můžeme vybrat peníze z bankomatu, je umožněno díky synchronizaci pomocí družic,“ uvedl Kobera.

Češi fungují v rámci Evropské unie

Pro Českou republiku je zásadní členství v Evropské kosmické agentuře (ESA), díky němuž je možné zapojení firem do mezinárodních konsorcií, která vyrábějí družice, nosné rakety či jejich součásti.

„ESA je technologický klub, který nám dává obrovské možnosti. Peníze, které do něj dáváme, se nám díky principu geografické návratnosti vrací zpět v podobě zakázek,“ řekl Kobera.

Kosmický průmysl podle něj stojí na špičce inovací, a to, co se v něm prosadí, se v následujících letech objeví i na Zemi – nejprve zpravidla v leteckém průmyslu, později i v dalších odvětvích.

Členství v ESA stojí Českou republiku ročně osm milionů eur na povinných výdajích, další částku ovlivňuje to, kterých volitelných programů se stát chce účastnit. „Vzhledem k výhodám, které nám to přináší, se nám tuto částku povedlo výrazně navýšit. Celkově je rozpočet na ESA v roce 2018 včetně povinné části přes 46 milionů eur,“ uvedl ředitel odboru kosmických aktivit.

Další Remek nepřijde

Český kosmický průmysl se uplatňuje i v jiných projektech než v těch, které iniciuje ESA. Je to například série meteorologických družic METEOSAT, které provozuje evropská organizace EUMETSAT.

Loni se české firmy zapojily do vývoje průmyslové nanodružice VZLUSAT-1. Otestovala například kompozitní materiály, miniaturizovaný rentgenový dalekohled, štíty proti radiaci nebo vlhkostní či teplotní čidla. „Tento projekt byl unikátní v tom, že ukázal schopnost českých subjektů spolupracovat a doručit vynikající výsledek,“ řekl Kobera.

Že by ale Česko vychovalo nástupce Vladimíra Remka, tomu nic nenasvědčuje. Členství v ESA sice naší republice tuto možnost teoreticky dává, Česko se ale podle Kobery zaměřuje spíše na ty projekty, které mají rychlejší ekonomickou návratnost.

„Důvodem, proč mít ve vesmíru svého astronauta, je také PR jednotlivých států. Lidé jako Paolo Nespoli nebo Tim Peake jsou velmi charismatičtí, chytří a komunikativní, a jejich státy toho umí využít,“ uvedl Kobera k známým astronautům ESA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...