Coby vojenský pilot už zažil řadu krizových situací, jako nový astronaut musel prokázat týmového ducha

Nahrávám video

Český vojenský letec Aleš Svoboda se stal členem záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro ČT, který vedl Daniel Stach, říká, že je v rychle se rozvíjejícím odvětví důležité získat know-how a budovat si své místo. V náročném výběrovém řízení uspěl mezi více než 22 tisíci konkurenty. Musel prokázat týmového ducha, ale i psychickou odolnost a fyzickou zdatnost.

„Mohl bych být součástí něčeho, co je významné. Něčeho, v čem vidím velký smysl. Zažít něco, co jsem dosud nezažil,“ očekává od svého nového působení v ESA Svoboda. Šestatřicetiletý kapitán je bojovým pilotem české armády. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi. Od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na celkem deseti různých typech letounů má odslouženo přes třináct set letových hodin.

Kosmický program se podle něj rychle rozvíjí. „Dá se očekávat, zejména ve vztahu ke komerčním misím, komerčním orbitálním stanicím a dalším aktivitám, že ten trend bude stejný, ne-li ještě větší. Myslím si, že je důležité investovat do věcí a do aktivit, které mají vysokou přidanou hodnotu, budovat know-how a budovat svoje místo tady v Evropě a ve světě,“ je přesvědčený.

Náhradní tým je složený z dvanácti lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu vypadne vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této skupiny. Nasazeni mohou být rezervisté také, pokud se objeví nová mise, na kterou nebude stačit kapacita. Na rozdíl od kariérních astronautů zatím pokračují ve svém původním zaměstnání a čekají na případné povolání.

Od astronautů záložního týmu se ale očekává, že se stanou ambasadory vesmírného programu v zemích jejich původu. K úspěchu v ESA Svobodovi blahopřáli i kolegové z armády, on však to, že se stal astronautem, vnímá s rezervou. „Já to beru s pokorou, protože to, co jsem zvládnul doteď, tak je v podstatě projít výběrovým řízením. Nic dalšího jsem v tomhle směru neudělal,“ říká.

Testy jako v armádě

Ve výběrovém řízení se český pilot prosadil mezi dalšími 22 523 uchazeči. Aby zájemci uspěli, museli mimo jiné projít komplexní zdravotní prohlídkou. Čekal je také náročný psychologický test. „Možná jsem v tomhle měl určitou výhodu, protože stejné dimenze, stejné disciplíny, které se testují, tak spoustu z nich vyžadujeme i pro budoucí a současné bojové piloty,“ přibližuje astronaut.

„Řada testů byla specificky zaměřena na odhalení nějakého rizika vlivu dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. Je rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými misemi a tahle prohlídka byla zaměřena na dlouhodobé lety, které jsou ze zdravotního úhlu pohledu náročnější,“ vysvětluje.

V přijímacím řízení se zkoušely i schopnosti zájemců pracovat v týmu. Přestože v kokpitu gripenu Svoboda sedí sám, je podle něj práce bojového pilota z devětadevadesáti procent skupinová. „Úkoly, které plníme, jsou vždycky týmové. Téměř nikdy nikam neletíme sami, nedávalo by to ani smysl. Plníme úkoly, ke kterým potřebujeme větší množství letadel a velice často to nejsou třeba gripeny, ale spolupracujeme i s jinými platformami,“ popisuje.

Během své kariéry se český letec dostal i do řady krizových situací. Při přistání například praskla pneumatika jeho stroje. „Stalo se mi, že jsem měl třeba indikaci ztráty tahu za letu, což je u jednomotorového letounu poměrně nepříjemná záležitost,“ vzpomíná kapitán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...