Čínská společnost začala stavět v Guineji trať přímo přes místo, kde žijí kriticky ohrožení šimpanzi

Přímo v místě, kudy povede nová železnice k dolům, žije asi šest až sedm stovek ohrožených šimpanzů. Společnost, která ji staví, nemá připravená žádná opatření, která by následky její činnosti byť jen změkčovala.

Čínou podporované konsorcium začalo v Guineji razit železniční tunel v oblasti, kde žijí kriticky ohrožení šimpanzi. Tato stavba je součástí infrastruktury pro rozsáhlý důl na železnou rudu – podle agentury Reuters ale společnost nemá žádný plán, jak dopad této výstavby na zvířata zvládnout.

Toto konsorcium buduje důl v pohoří Simandou v této západoafrické zemi. Anglo-australská těžební společnost Rio Tinto PLC má povolení k těžbě v přilehlé části ložiska, které je největší na světě. Uvedla, že plánuje vývoz rudy pomocí železnice a přístavu, které buduje společnost Winning Consortium Simandou (WCS).

Odhaduje se, že v Simandou se nachází osm miliard tun vysoce kvalitní suroviny. Je klíčová pro čínské společnosti, které se chtějí zbavit australské železné rudy uprostřed zhoršující se obchodní války mezi oběma zeměmi.

Čínská stavební společnost China Railway 18th Bureau Group najatá WCS na výstavbu železnice uvedla sedmého června ve svém prohlášení na internetových stránkách, že už 29. května byla do svahu „s hukotem děl“ vyražena šachta. Stalo se tak ale několik týdnů předtím, než se guinejští úředníci sešli, aby posoudili možný negativní dopad na životní prostředí a také sociální důsledky tohoto projektu.

Agentura Reuters získala z tohoto zasedání zápis – podle něj guinejští úředníci nenařídili společnosti zastavit další ražbu, ale požadovali revizi posouzení – zejména pak plán, který by se týkal šimpanzů v této oblasti. Guinea totiž pro všechny projekty, které by mohly mít dopad na životní prostředí, vyžaduje, aby bylo posouzení vlivu na okolí dokončeno a schváleno předtím, než se rozjedou.

Oáza posledních šimpanzů

Podle Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN), která vede seznam ohrožených druhů, je šimpanz hornoguinejský žijící v Guineji „kriticky ohrožený“. Tato kategorie je jen jeden krok od úplného vyhynutí celého druhu ve volné přírodě. Data IUCN říkají, že v celé oblasti Guineje žijí v současnosti téměř dvě třetiny ze zbývajících přibližně 52 800 šimpanzů tohoto poddruhu ve volné přírodě.

Jde o jeden ze čtyř uznaných poddruhů šimpanzů – Mezinárodní svaz ochrany přírody v roce 2016 uvedl, že populace šimpanzů hornoguinejských se od roku 1990 do roku 2014 snížila o osmdesát procent. Hlavními hrozbami jsou pro ně ztráta životního prostředí, pytláctví a nemoci. V loňském roce organizace uvedla, že tato zvířata „jsou na cestě vedoucí k vyhynutí – pokud nebudou okamžitě přijata drastická opatření“.

Podle průzkumu satelitních snímků, které agentuře Reuters poskytla společnost Planet Labs, probíhají ve zmíněném tunelu už několik měsíců rozsáhlé práce. Na snímcích z 28. června jsou vidět dvě hlavní stavební oblasti na obou koncích tunelu, které spojuje nová přístupová cesta vedoucí přes hory – ta ještě v lednu nebyla vidět.

Co se stane?

Železnice v pohoří Simandou „trvale změní guinejskou krajinu“, uvedla pro Reuters Genevieve Campbellová, která vede pracovní skupinu IUCN, jež radí společnostem, jak minimalizovat dopad na primáty. Projekt ale podle ní musí zajistit „vhodná zmírňující opatření ještě před zahájením stavby“.

Expertka se nejvíc bojí toho, že stavba zmenší území, kde šimpanzi žijí, a dojde pak k nemilosrdným bojům o teritoria mezi jednotlivými tlupami. Existují ale i další hrozby – protože šimpanzi žijí přímo v oblasti, kudy železnice povede, bude zřejmě docházet k jejich srážkám s vlakovými soupravami. Na tento problém upozornila už zpráva z roku 2012, když se o těžbě v Simandou začalo uvažovat poprvé. Podle ní přímo v místech stavby žije asi šest až sedm stovek šimpanzů, trať by protínala důležitá stanoviště těchto zvířat a ražba tunelů by pravděpodobně tyto primáty citlivé na hluk rušila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...