Čínská kosmická loď pořídila snímky celé planety Mars, včetně jižního pólu

Čínská nepilotovaná kosmická loď získala obrazová data dokumentující celý Mars, včetně snímků jeho jižního pólu. Od začátku loňského roku obletěla planetu více než třináctsetkrát, informovala agentura Reuters s odkazem na čínská státní média.

Loď Tchien-wen-1 úspěšně dorazila k rudé planetě loni v únoru v rámci první čínské mise. Na povrch planety umístila robotické vozítko, zatímco kosmické plavidlo zkoumalo planetu z vesmíru.

Mezi snímky pořízenými lodí byly i první čínské fotografie jižního pólu Marsu, kde se nachází téměř všechny vodní zdroje planety.

Vodu, která se skrývá pod ledem na jižním pólu planety, objevila v roce 2018 sonda Evropské vesmírné agentury (ESA). Nalezení podpovrchové vody je klíčové při určování potenciálu planety pro život a také pro zajištění trvalého zdroje vody v případě, že se průzkumu zúčastní posádky.

Planeta kráterů

Mezi další snímky lodě Tchien-wen-1 patří fotografie čtyři tisíce kilometrů dlouhého kaňonu Valles Marineris a impaktních kráterů na severu Marsu, které jsou známé jako Arabia Terra.

Rovněž poslala snímky ve vysokém rozlišení okraje rozsáhlého kráteru Maunder i pohledu shora dolů na 18 tisíc metrů vysokou štítovou sopku Ascraeus Mons, kterou poprvé objevila sonda NASA Mariner 9 před více než pěti desetiletími.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...