Čína se snaží rychle dekarbonizovat. Přinese to ale řadu problémů, upozorňuje studie

Čína patří k zemím, které se rozhodly pro dekarbonizaci, tedy opouštění fosilních zdrojů a jejich nahrazení obnovitelnými. Do roku 2060 chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, což znamená, že by měla být schopná vázat stejné množství uhlíku, jako ho vypouští. Právě přístup Číny je klíčový pro to, jestli mají mít celosvětové snahy o ochranu klimatu smysl – tato velmoc totiž vypouští asi čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého. Podle nové studie ale bude tato snaha složitá a přinese spoustu negativních dopadů.

Dekarbonizace jižní části čínské energetické sítě negativně ovlivní povodí řek a sníží množství orné půdy v zemi. Popsali to vědci z americké Cornellovy univerzity v odborném časopise Communications Earth & Environment.

„Pokud se zamyslíme nad jakoukoli významnou technologickou změnou, vždy s sebou nese náklady a také nezamýšlené důsledky,“ vysvětluje hlavní autor práce Stefano Galelli. „Čím dříve si je uvědomíme a budeme je řešit, tím udržitelnější a spravedlivější bude energetický přechod. Musíme to udělat správně.“

Přehrady by ovlivnily mnoho zemí a celá odvětví

Galelli ve studii popisuje, že dekarbonizace sítě do roku 2060 může být technicky proveditelná. Ale vyžadovala by vybudování několika přehrad pro výrobu vodní energie a přeměnu asi čtyřiceti tisíc kilometrů čtverečních orné půdy, kde by vyrostly solární a větrné elektrárny. Většina přehrad by musela být umístěna na přeshraničních řekách, tedy na řekách, které sdílí dvě nebo více zemí. To by mělo za následek potenciální negativní ekologické dopady jak v Číně, tak v zemích ležících níže po proudu.

„Zásadním problémem je, že tyto přehrady změní tok řeky,“ říká Galelli. „Změna proudění vody v řece má obrovské dopady na říční ekosystémy a komunity, které jsou na nich závislé.“

Dvě hlavní povodí, která by byla ovlivněna nejvíc, jsou Salwin a Mekong. Mají význam nejen ekonomický, ale také ekologický, protože jde o významná centra biologické rozmanitosti v oblasti. Přitom Salwin je společný pro Čínu a Myanmar; Mekong pro Čínu, Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodžu a Vietnam. Pokud v Číně dojde k nějakému přehrazování, ponesou důsledky všechny země.

Například kambodžské povodí dolního Mekongu je centrem sladkovodního rybářského průmyslu. Kambodža má jeden z největších vnitrozemských rybolovů na světě, který je hlavním zdrojem bílkovin pro 16,8 milionu obyvatel. Vzhledem k tomu, že na řece Mekong a jejích přítocích je už teď víc než sto velkých vodních elektráren a řada dalších se plánuje nebo staví, je podle Galelliho třeba, aby se pořádně prozkoumaly dopady výstavby dalších přehrad v Číně.

Přehrady jsou sice skvělým a značně spolehlivým zdrojem čisté energie, ale mají i řadu vedlejších dopadů: blokují transport usazenin a živin z horního toku do ústí řeky, což snižuje produktivitu ekosystémů a samozřejmě tedy i rybolovu. Blokování transportu sedimentů má vliv také na říční delty: když se tyto usazeniny nedostanou do delty řeky, častěji tam proniká z moře slaná voda a sůl v ní poškozuje půdu. Navíc přehrady mohou mít také dopad na migrující druhy ryb.

Celkem je dopadů tolik, že z ekonomického hlediska se to nemusí vyplatit. „Náklady mohou převýšit přínosy,“ upozorňuje Galelli. „Při plánování takových velkých snah o dekarbonizaci by bylo důležité s těmito dopady počítat.“

Úrodná půda je k nezaplacení

Dekarbonizace by podle něj ale vedla také k ekologickým a společenským sporům o využívání půdy. Čína jí má už nyní nedostatek a také proto není potravinově ani zdaleka soběstačná: má sice osmnáct procent světové populace, ale jen deset procent orné půdy na planetě.

Pokud se v dalších letech začne výrazně více půdy využívat na podporu solární a větrné energie, musí to zákonitě přinést další problémy. A Čína se snaží dekarbonizovat intenzivně – je to vidět zejména v sektoru dopravy, kde vede v prodeji elektromobilů. Takže poptávka po elektřině bude i nadále stoupat. Doposud byly hlavním zdrojem uhelné elektrárny, ale ty mají být odstavované a nahrazené větrnými a solárními – jenže to bude vyžadovat místo. Hodně místa, zdůrazňuje Galelli.

Z jeho výzkumu vyplývá, že 43 procent celkové potřeby půdy by se pravděpodobně soustředilo na provincii Kuang-si, kde jsou ideální podmínky s dostatkem slunečního světla. To by ale podle amerických expertů mohlo pro provincii představovat příliš velkou zátěž a pro místní by to znamenalo značné ekologické, sociální a finanční náklady.

Řešení existují, ale nejsou levná

Řešení podle něj existují. Spočívají například v nových solárních technologiích. Plovoucí solární panely by mohly pokrýt část hladiny jezer (úplné pokrytí hladiny těchto jezer by ale bránilo jejich okysličování). Solární panely na střechách jsou také životaschopné, ale obecně představují malou plochu a mohou je častěji trápit mechanické problémy. Jako další slibnou technologii Galelli uvádí takzvanou agrivoltaiku, která kombinuje solární energii se zemědělskou činností, sekvestraci uhlíku z plynových a uhelných elektráren, účinnější baterie a řízení poptávky po elektřině.

Jeho výzkum není schopný předpovědět, jak se do roku 2060, kam se jeho výzkum dívá, technologie vyvinou, přiznává vědec.

Čínskou snahu o to stát se lídrem v dekarbonizaci považuje za důležitou. Nicméně velmoc by v tom neměla dělat zbytečné chyby. „Chce to dělat strategickým způsobem, to je velmi důležité. Musíme začít těmi opatřeními, která mají menší dopad,“ dodává Galelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...