Čína rozsvítila své umělé Slunce. Tokamak je cestou k čisté fúzní energii

Čína na začátku prosince úspěšně spustila tokamak – fúzní reaktor jménem HL-2M. Toto zařízení by mělo dosáhnout teploty až 200 milionů stupňů Celsia a v pozemských podmínkách vytvořit obdobu „nového Slunce“. Cílem je výroba levné a ekologické energie.

Spuštění největšího a nejpokročilejšího čínského fúzního reaktoru v pátek 4. prosince je podle čínských médií obrovskou šancí otevřít cestu k čistému a udržitelnému zdroji energie.

„Vývoj zařízení, které vyrábí energii fúzí, je nejen způsobem, jak vyřešit čínské strategické energetické potřeby, ale také má zásadní význam pro budoucí vývoj čínské energetiky i ekonomiky,“ uvedl vládní list People's Daily.

Zařízení budoucnosti

Tokamak je spojený s vlastním výzkumným zařízením; vznikl ve městě Čcheng-tu, metropoli provincie S'-čchuan. Celá instalace trvala několik let, podle čínských médií proběhla bez problémů.

Jedná se vlastně o vylepšení a zásadní úpravu staršího tokamaku HL-2A na modernější zařízení HL-2M, které by mělo být schopné lépe, kontrolovaně a účinněji vytvářet extrémně horké plazma o teplotě 150 a možná dokonce až 200 milionů stupňů Celsia, uvedl šéf projektu Duan Xuru. V jádru Slunce je přitom teplota „jen“ asi 15 milionů stupňů Celsia.

Spuštění tohoto tokamaku je výsledkem 14 let práce – první menší verzi Čína spustila již roku 2006. Současná plná verze by ale neměla pracovat izolovaně – vedení projektu chce intenzivně spolupracovat s „větším bratrem“, nejsilnějším termonukleárním reaktorem ITER, který vzniká ve Francii a měl by být po řadě komplikací a zpoždění dokončený roku 2025.

Nahrávám video

Jde o vůbec nejdražší vědecké zařízení na Zemi – dražší je už jen Mezinárodní vesmírná stanice, která je ale mimo planetu. ITER je složený z deseti milionů částí a celkem je třikrát těžší než Eiffelova věž. Celkové náklady na jeho stavbu překročí 22,5 miliard eur.

Energie „zdarma“ nemusí být jen sen

Energii z hmoty lze získávat dvěma způsoby. Prvním je štěpení těžkých atomů, které však produkuje radioaktivní odpad a je ohroženo nedostatkem paliva.

Druhý způsob je založen na slučování lehkých jader s minimální produkcí odpadu. Jde o reakci, která se vyskytuje ve vesmíru, například ve hvězdách. Nevzniká při ní žádný radioaktivní odpad ani oxid uhličitý – pokud by se lidstvu podařilo tuto technologii ovládnout, vyřešilo by to většinu problémů, od klimatické změny přes nedostatek ropy až po znečištění ovzduší.


Termojaderná fúzní reakce v tokamacích sice už byla předvedena, například na tokamaku JET v Anglii. Problém v jejím využití pro energetiku ale spočívá v tom, že v současných tokamacích je třeba dodat do zařízení více energie, než kolik je vyprodukováno. Tento poměr by se měl zlepšovat s rostoucími rozměry zařízení, kdy ovšem zase narůstají mnohé jiné technologické problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...